[ schovat menu ]

« Červenec 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


12. červenec 2018, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 14. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. červenec 2018
Druhé mezidobí, 14. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Už východ skví se hvězdou dne,
vzývejme Boha pokorně,
aby nás všechny v dnešní den
při práci chránil před vším zlem.

Ať krotí jazyk uzdou svou,
ať se dnes hádky neozvou,
ať zacloní nám oči včas,
by nepily jed klamných krás.

Ať čistotou se tělo skví,
pryč s každou domýšlivostí,
ať zpupné tělo odzbrojí
půst v jídle, střídmost v nápoji.

Až pak se s uplynulým dnem
na prahu noci ocitnem,
kéž čisti odříkáním svým
chválíme Boha s nadšením.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Kronik

22, 5-19
David připravuje stavbu chrámu

     5David řekl: „Můj syn Šalomoun je ještě mladíček útlého věku. Má-li vybudovat Hospodinův dům do mohutné výše, aby proslul nádherou po všech zemích, musím pro to vykonat přípravy.“ Proto David ještě před svou smrtí vykonal mnoho příprav.

     6Pak zavolal svého syna Šalomouna a přikázal mu, aby Hospodinu, Bohu Izraele, vybudoval dům. 7David Šalomounovi řekl: „Můj synu, já sám jsem měl v úmyslu vybudovat dům pro jméno Hospodina, svého Boha. 8Uslyšel jsem však slovo Hospodinovo: ‚Prolil jsi mnoho krve, vedl jsi velké války. Nebudeš budovat dům pro mé jméno, protože jsi na zemi přede mnou prolil mnoho krve. 9Hle, narodí se ti syn. Ten bude mužem odpočinutí. Jemu dám odpočinout ode všech jeho okolních nepřátel. Vždyť jeho jméno bude Šalomoun – to je Pokojný. Za jeho dnů poskytnu Izraeli pokoj a mír. 10On vybuduje dům pro mé jméno. On se stane mým synem a já mu budu Otcem. Jeho královský trůn nad Izraelem upevním navěky.‘

     11Nuže, můj synu, nechť je s tebou Hospodin. Se zdarem vybuduješ dům Hospodina, svého Boha, jak to o tobě vyřkl. 12Kéž ti Hospodin dá prozíravost a rozumnost, až tě ustanoví nad Izraelem, abys dbal na zákon Hospodina, svého Boha. 13Jen tehdy budeš mít zdar, budeš-li bedlivě plnit zákony a ustanovení, která Hospodin přikázal Mojžíšovi pro Izraele. Buď rozhodný a udatný! Neboj se a neděs! 14Hle, i ve svém trápení jsem pro Hospodinův dům připravil sto tisíc talentů zlata, milión talentů stříbra, mědi a železa tolik, že se ani nedá zvážit. Připravil jsem též dřevo a kámen. A ty k tomu ještě přidáš. 15S tebou bude při díle mnoho dělníků, lamačů, kameníků a tesařů, každý, kdo je dovedný v nějakém díle. 16Zlata, stříbra, mědi a železa je bezpočet. Dej se do práce a nechť je s tebou Hospodin!“

     17David přikázal všem izraelským předákům, aby jeho synu Šalomounovi byli nápomocni: 18„Což není Hospodin, váš Bůh, s vámi? Dal vám odpočinout ode všech okolních nepřátel. Vydal mi do rukou obyvatele země. Země je podmaněna Hospodinu a jeho lidu. 19Nyní tedy ze srdce a z duše hledejte Hospodina, svého Boha, a dejte se do budování svatyně Hospodina, svého Boha, abyste mohli vnést archu Hospodinovy úmluvy a posvátné Boží náčiní do domu, který bude pro Hospodinovo jméno vybudován.“

RESPONSORIUM

1 Kron 22, 19; Žl 131 (132), 7; Iz 56, 7

O. Nyní tedy ze srdce a z duše hledejte Hospodina, budujte svatyni pro Hospodina, svého Boha. * Vejděme nyní v jeho příbytek, skloňte se k zemi před podnoží jeho.
V. Pán praví: Můj dům bude domem modlitby pro všechny národy. * Vejděme nyní v jeho příbytek, skloňte se k zemi před podnoží jeho.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu žalmu 118 (119)
od svatého biskupa Ambrože

(Nn. 12. 13-14: CSEL 62, 258-259)

Boží chrám je svatý, a vy jste ten chrám

     Já a Otec k němu přijdeme a učiníme si u něho příbytek. Až přijde, otevři mu svou bránu, otevři svou duši, rozevři náruč svého ducha, aby viděl bohatství prostoty, poklady pokoje, krásu milosti. Rozšiř své srdce, běž vstříc slunci věčného světla, které osvěcuje každého člověka. Toto pravé světlo svítí sice všem, jestliže však někdo zavře svá okna, sám se o věčné světlo připraví. Zabráníš tedy i Kristu, aby vstoupil, zavřeš-li bránu svého ducha. Mohl by vstoupit, avšak nechce se vetřít nevítán, nechce nutit ty, kdo sami nechtějí.

     Narodil se z Panny, vyšel z jejího lůna, svými paprsky ozářil veškerý svět, aby svítil všem. Chápou to ti, kdo touží po jasu věčné záře, kterou nepřeruší žádná noc. Zatímco po slunci, které denně pozorujeme, následuje temná noc, Slunce spravedlnosti nikdy nezapadá, protože po moudrosti nikdy nepřichází zloba.

     Blažený je tedy ten, na jehož bránu klepe Kristus. Naší branou je víra; je-li pevná, ochrání celý dům. Touto branou vstupuje Kristus. Proto také říká církev v Písni písní: Slyš! Můj milý klepe. Poslouchej, jak klepe, poslouchej, jak touží vstoupit: Otevři mi, má sestro, moje milá, má holubičko, mé všechno! Vždyť mám hlavu smočenou rosou, mé vlasy jsou plné nočních kapek.

     Všimni si, kdy nejvíce klepe Boží slovo na tvou bránu: když má hlavu smočenou noční rosou. Ve své milosti totiž navštěvuje ty, které souží trápení nebo pokušení, aby snad někdo nebyl přemožen strastmi a nepadl. Kristova hlava je tedy smočená kapkami rosy, jako by se potil, když jeho tělo trpí. A tak je třeba bdít, aby až přijde Snoubenec, neodešel, poněvadž jsme ho nevpustili. Neboť jestliže bys spal a tvé srdce by nebdělo, Kristus ani nezaklepe a odejde; jestliže však tvé srdce bdí, Kristus klepe a žádá, abys mu otevřel bránu.

     Naše duše má tedy dveře, má i brány, o kterých je řečeno: Zvyšte se ještě, vy brány, zvyšte se pradávné vjezdy, pro příchod slavného krále. Jsi-li hotov otevřít tyto brány své víry, vejde k tobě Král slávy s vítězným znamením svého umučení. I spravedlnost má své brány, neboť i o nich v Písmu čteme; Pán Ježíš tam ústy proroka říká: Otevřte mi brány spravedlnosti.
     Takže duše má dveře, duše má brány. K těm dveřím přichází Kristus a klepe, klepe i na brány. Nuže, otevři mu: chce vstoupit, chce najít svou Snoubenku, jak bdí.

RESPONSORIUM

Zj 3, 20; Srov. Lk 12, 37

O. Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře mi dveře, * k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě.
V. Blaze tomu služebníkovi, kterého pán při svém příchodu najde, jak bdí. * K tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum
Jásot vykoupeného lidu
Iz 12, 1-6
Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

3 S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

5 Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11    „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 14, 17-19
Boží království nespočívá v jídle a pití, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jaké dává Duch Svatý. Kdo s těmito dary Ducha slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé. Usilujme tedy o to, co slouží k pokoji a k vzájemnému duchovnímu prospěchu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
V. Neboť ty stal ses mi pomocníkem.
R. O tobě rozjímám.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

PROSBY
Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:
     BOŽE, OSVĚCUJ NÁŠ DUCHOVNÍ ZRAK.

Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,
uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.
Veď nás dnes svou moudrostí,
abychom žili novým životem.
Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,
abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.
Řiď dnes naše myšlenky, slova i skutky,
abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty jsi pravé světlo a původce všeho světla; osvěcuj naši mysl, ať přemýšlíme o tobě a rozmlouváme s tebou, abychom stále žili ve světle tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie