[ schovat menu ]

« Červenec 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


8. červenec 2018, Neděle
2. týden žaltáře

14. NEDĚLE BĚHEM ROKU


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. červenec 2018
14. NEDĚLE BĚHEM ROKU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, už se noční prořídlý stín úží,
jitřenka září svěžím nachem růží.
Prosme teď všichni z upřímného srdce
    mocného Tvůrce.

Ať je Bůh k nám vždy plný smilování,
zbaví nás tísně a ve zdraví chrání,
otcovskou rukou uvede nás vděčné
    do vlasti věčné.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

1 Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *

2   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
3   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,

4 vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

5 V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.

6 Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –

7 Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.

8 Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.

9 Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

10 Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.

11 Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.

12 Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

II

13 Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.

14 Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *

15   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

16 Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.

17 V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.

18 Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

19 Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.

20 Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.

21 Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.

22 Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.

23 Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

III

24 Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.

25 Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.

26 Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

27 Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.

28 A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.

29 Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.

30 Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

31 Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!

32 Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.

33 Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.

34 Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

35 Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

V. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R. A vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

12, 1-25
Davidovo pokání

     1Hospodin poslal k Davidovi proroka Nátana. Když k němu přišel, řekl mu: „V jednom městě byli dva muži, jeden bohatý a druhý chudý. 2Boháč měl velký počet bravu a skotu, 3a chudák neměl vůbec nic, jen jednu ovečku, kterou si koupil. Tu choval a ona rostla u něho spolu s jeho dětmi. Jedla z jeho skývy a pila z jeho misky a spávala v jeho klíně; byla mu jako dcera. 4Přišla pak návštěva k boháči. Bylo mu líto vzít ze svých ovcí a ze svého skotu a připravit pohoštění pocestnému, který k němu přišel, proto vzal ovečku toho chudáka a připravil ji muži, který k němu přišel.“ 5David vzplanul velkým hněvem proti tomu člověku a řekl Nátanovi: „Jako že je živ Hospodin, člověk, který to udělal, zasluhuje smrt! 6Ovci nahradí čtyřnásobně za to, že se dopustil takové věci a neměl slitování.“

     7Nátan řekl Davidovi: „Ty jsi ten muž! Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vysvobodil ze Saulovy ruky. 8Dal jsem ti dům tvého pána i jeho ženy, dal jsem ti dům Izraele a Judy. Kdyby to bylo málo, cokoli jiného bych ti přidal. 9Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem, že jsi učinil, co je zlé v jeho očích? Chetitu Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku, zabil jsi ho mečem Ammonových synů. 10Proto se již nikdy nevzdálí meč od tvého domu za to, že jsi pohrdl Hospodinem, když jsi vzal manželku Chetity Uriáše a udělals ji svou ženou. 11Tak praví Hospodin: Hle, dám povstat neštěstí proti tobě z tvého vlastního domu: před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tvému příbuznému a on bude spát s tvými manželkami před očima tohoto slunce. 12Tys jednal skrytě, já však udělám tuto věc před celým Izraelem a na slunci!“

     13David řekl Nátanovi: „Zhřešil jsem proti Hospodinu!“ Nátan Davidovi odpověděl: „I Hospodin ti odpouští hřích, nezemřeš; 14svým jednáním jsi však urazil Hospodina, proto syn, který se ti narodil, musí zemřít.“ 15Nátan se pak vrátil domů.

     Hospodin tedy ranil dítě, které Uriášova manželka porodila Davidovi, a těžce onemocnělo. 16David se obrátil k Bohu kvůli chlapečkovi a přísně se postil, šel a trávil noci leže na zemi. 17Dvořané jeho domu dělali vše možné, aby ho pohnuli vstát ze země, on však nechtěl a nejedl s nimi. 18Sedmého dne dítě zemřelo. Davidovi služebníci se mu báli oznámit, že dítě zemřelo. Říkali: „Když dítě bylo ještě naživu, domlouvali jsme mu, ale neuposlechl nás. Jak bychom mu teď mohli říci: ‚Dítě zemřelo‘? Provedl by něco zlého.“ 19Když David viděl, že si jeho služebníci šeptají, porozuměl, že dítě zemřelo. David se tedy svých služebníků zeptal: „Dítě zemřelo?“ Odvětili: „Zemřelo.“

     20A David vstal ze země, umyl se, pomazal se, převlékl si oděv, vešel do Hospodinova domu a klaněl se. Pak vstoupil do svého domu a požádal, aby mu předložili chléb, a jedl. 21Jeho služebníci mu pravili: „Jak můžeš takto jednat? Dokud dítě bylo naživu, postil ses a plakal. Jakmile dítě zemřelo, vstaneš a jíš chléb.“ 22Odvětil: „Dokud dítě ještě žilo, postil jsem se a plakal, neboť jsem si říkal: Kdoví, zda se Hospodin nade mnou neslituje a zda dítě nezůstane naživu. 23Teď zemřelo. Proč bych se měl postit? Což je mohu ještě přivést zpět? Já půjdu k němu, ale ono se ke mně nevrátí.“

     24Pak David potěšil svou ženu Batšebu, vešel k ní a spal s ní. I porodila syna a on mu dal jméno Šalomoun. Toho si Hospodin zamiloval 25a ohlásil skrze proroka Nátana, že ho mají pojmenovat Jedidjáš – to je Hospodinův miláček – kvůli Hospodinu.

RESPONSORIUM

Modlitba Manasse 9.10.12; Žl 50 (51), 5.6

O. Mých hříchů je větší množství než písku v moři, pro velikost své viny nejsem hoden pohlédnout k nebi. Vzbudil jsem tvůj hněv * a spáchal jsem, co tobě se příčí.
V. Uznávám, špatně jsem činil, svůj hřích mám na očích stále. To proti tobě jsem hřešil, * a spáchal jsem, co tobě se příčí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Serm. 19, 2-3: CCL 41, 252-254)

Zkroušený duch, to je oběť Bohu

     Uznávám, špatně jsem činil, říká David. Já svůj hřích připouštím, ty jej odpouštěj. Nikdy se nemůžeme domnívat, že žijeme dobře a že jsme bez hříchu. Chválou našeho života by mělo být, že prosíme o odpuštění. Ale nešťastní lidé bez naděje si svých hříchů nevšímají, zato jsou zvědaví na hříchy jiných. Nehledají, co by mohli napravit, ale co by mohli roztrhat. A protože sami pro sebe nemají omluvu, jsou vždycky ochotni obvinit druhého. Ne tak David, ten nám dal příklad, jak se modlit a činit zadost Bohu. Říká: Uznávám, špatně jsem činil, svůj hřích mám na očích stále. Nezaměřuje se na hříchy druhých, ale sám sebe volá před svůj soud, nemazlí se se sebou, ale jde do sebe a proniká až do hlubin srdce. Nešetří se, a proto není drzost, že prosí, aby byl ušetřen.

     Chceš se smířit s Bohem? Nauč se, co máš udělat sám se sebou, aby se Bůh s tebou smířil. Všimni si, co stojí v témže žalmu. Čte se tam: Kdybys chtěl oběti, přinesl bych ti je; tobě však na zápalných obětech nezáleží. Zůstaneš tedy bez oběti? Nebudeš obětovat nic? Žádnou obětí nehodláš usmířit Boha? Co jsi říkal? Kdybys chtěl oběti, přinesl bych ti je; tobě však na zápalných obětech nezáleží. Čti dál, poslouchej a mluv: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdcem neodmítneš. Cos chtěl obětovat, jsi musel zavrhnout, ale přišels na to, co bys obětovat mohl. Jako tvoji praotcové jsi přiváděl k oběti dobytek, říkalo se tomu zápalná oběť. Kdybys chtěl oběti, přinesl bych ti je. Jenže ty je nechceš, a přece bys nějakou oběť chtěl.

     Na zápalných obětech ti nezáleží, říká David. Nezáleží-li ti na zápalných obětech, že bych ti nemohl obětovat vůbec nic? Kdepak. Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš. Máš tedy co obětovat. Nemusíš obhlížet stáda a vypravovat lodi do dalekých zemí pro kadidlo a vonná koření. Hledej ve svém srdci, co by bylo Bohu milé. Je nutné srdce zkrušit. Bojíš se, že by ve zkroušenosti zahynulo? Máš tam přece: Stvoř ve mně čisté srdce, Pane. Nuže, má-li být čisté srdce stvořeno, musí být nečisté zkrušeno.

     Když hřešíme, měli bychom se ošklivit sobě samým, protože Bohu se hříchy oškliví. A protože bez hříchu nejsme, buďme Bohu podobni aspoň v tom, že se nám nebude líbit totéž co jemu. Aspoň z části se spojíš s vůlí Boží, když se ti na sobě samém nelíbí to, co nenávidí ten, který tě učinil.

RESPONSORIUM

Žl 50 (51), 12

O. Mé hříchy mě zasáhly jako šípy, ale dřív než se mé rány rozbolaví, * uzdrav mě lékem lítosti, Pane, můj Bože.
V. Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, nového, stálého ducha mi dej. * Uzdrav mě lékem lítosti, Pane, můj Bože.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Požehnán, kdo vchází jménem Páně, aleluja.

Žalm 117 (118)
Píseň radosti ze záchrany

Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)

1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství! –

2 Dům Izraelův ať jen stále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“

3 Dům Áronův ať neustále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“

4 Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“ –

5 Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
    a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.

6 Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
    co by mi mohli udělati lidé?

7 Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
    svrchu se dívám na své nepřátele. –

8 Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než spoléhat se pouze na člověka.

9 Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než na mocné se pouze spoléhati.

10 Obklíčili mě všichni pohané, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.

11 Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.

12 Obklíčili mě jako včelí roj, †
    jak oheň trní spalovali mě, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.

13 Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
    Pán přesto zachránil mě před pádem.

14 Pán je má síla, je má statečnost, *
    a on se také stal mou záchranou. –

15 Hlasitý jásot nad zachráněním *
    pod stany spravedlivých zaznívá.

16 Pravice Páně mocně zasáhla, †
    pravice Páně pozvedla mě zas, *
    pravice Páně mocně zasáhla! –

17 Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
    o činech Páně vděčně vyprávět.

18 Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
    do rukou smrti však mě nevydal.

19 Otevřte mi brány spravedlivých, *
    projdu jimi Pánu díky vzdát! –

20 Zde se otvírá ta brána Páně, *
    tudy spravedliví vcházejí. –

21 Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
    že jsem v tobě došel záchrany. –

22 Kámen, zavržený staviteli, *
    stal se náhle kvádrem nárožním.

23 To se událo jen z moci Páně, *
    zázrak před našima očima.

24 Toto je den způsobený Pánem, *
    jásavě se z něho radujme! –

25 Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
    Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –

26 „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
    My vám z domu Páně žehnáme!“ –

27 Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
    Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
    vedoucí až k rohům oltáře! –

28 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
    tebe, svého Boha, velebím. –

29 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Požehnán, kdo vchází jménem Páně, aleluja.

Ant. 2 Zpívejme chvalozpěv našemu Bohu, aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 52-57
Stvořitel… ať je velebený na věky. (Řím 1, 25)

52 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –

    Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
       chvályhodné a vyvýšené na věky. –

53 Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

54 Požehnaný jsi na trůně svého království, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

55 Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
       a vládneš nad cheruby, *
       chvályhodný a vyvýšený na věky. –

56 Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
       chvályhodný a slavný na věky. –

57 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
       chvalte a vyvyšujte ho na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zpívejme chvalozpěv našemu Bohu, aleluja.

Ant. 3 Chvalte Pána pro velikost svrchovanou, aleluja.

Žalm 150
Chvalte Boha

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána pro velikost svrchovanou, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ez 36, 25-27
Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás ode všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
V. Hlásáme tvé divy.
R. Vzýváme tvé jméno.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen, pravím vám, nikde prorok neznamená tak málo, jako ve své vlasti.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen, pravím vám, nikde prorok neznamená tak málo, jako ve své vlasti.

PROSBY
Děkujme našemu Spasiteli, že přišel na tento svět, aby se uskutečnilo, že Bůh bude s námi. Vzývejme ho:
     KRISTE, KRÁLI SLÁVY, BUĎ NAŠÍM SVĚTLEM A RADOSTÍ.

Kriste, náš Pane, světlo vycházející z výsosti, prvotino budoucího vzkříšení,
dej, ať tě následujeme, abychom nezůstávali ve stínu smrti, ale abychom kráčeli ve světle života.
Ukaž nám svou dobrotu, kterou zahrnuješ všechno stvoření,
abychom ve všem viděli odlesk tvé slávy.
Pane, nedopusť, abychom byli přemoženi zlem,
ale učiň, ať zlo přemáháme dobrem.
Tys byl při křtu v Jordánu pomazán Svatým Duchem,
dej, ať milost Ducha Svatého vede po celý den také nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tvůj Syn se ponížil, aby zachránil svět a vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu; naplň nás radostí z vykoupení a dej, ať tato naše radost dozraje v radost věčnou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie