[ schovat menu ]

« Červen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


17. červen 2018, Neděle
3. týden žaltáře

11. NEDĚLE BĚHEM ROKU


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červen 2018
11. NEDĚLE BĚHEM ROKU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.

Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.

Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.

Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.

Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.

Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane.

Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

I

1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
      tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
      tvoje jméno chválit navždy, na věky. –

3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky.

II

10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých.

III

13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých.

V. Můj synu, dbej na má slova.
R. K mým výrokům nakloň svůj sluch.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

2, 6 – 3, 4
Přehled doby Soudců

     2.6Když Jozue propustil lid, odebrali se synové Izraele každý do svého dědictví, aby obsadili zemi. 7Lid sloužil Hospodinu po všechny dny Jozuovy a po celou dobu života starších, kteří Jozua přežili a viděli celé velké Hospodinovo dílo, které pro Izraele vykonal.
    
8I zemřel Hospodinův služebník Jozue, syn Nunův, ve věku sto desíti let. 9Pochovali ho na jeho dědičném území v Timmatcheresu v Efraimském pohoří severně od hory Gaaše. 10Též celé ono pokolení se odebralo ke svým otcům. Po nich nastoupilo jiné pokolení, které neznalo Hospodina ani jeho dílo, jež pro Izraele vykonal.
    
11Synové Izraele konali to, co se Hospodinu nelíbilo: sloužili Bálům. 12Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili za jinými bohy, za bohy sousedních národů, klaněli se jim, a tak popouzeli Hospodina k hněvu. 13Opustili Hospodina a sloužili Bálovi a Astartám. 14Proto vzplanul Hospodinův hněv proti Izraeli, vydal jej do moci lupičů a ti je plenili, vydal je napospas okolním nepřátelům, takže jim už nemohli odolat. 15Do všeho, co podnikali, zasahovala Hospodinova ruka k jejich neštěstí, jak to Hospodin řekl a přísahal. Uvedl je do svrchované tísně.
    
16Tu jim Hospodin povolával soudce a ti je vysvobozovali z moci jejich plenitelů. 17Ale ani své soudce neposlechli, byli Hospodinu nevěrní, klaněli se cizím bohům, sešli rychle z cesty, kterou chodívali jejich otcové, když poslouchali Hospodinovy příkazy. Oni tak nejednali. 18Jestliže jim Hospodin povolal soudce, pomáhal mu a vysvobozoval je z moci nepřátel, dokud ten soudce žil, neboť Hospodin měl soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany. 19Jakmile však soudce zemřel, obrátili, jednali hůř než jejich otcové. Chodili za jinými bohy, sloužili a klaněli se jim, neustoupili od svých zločinů a od svého zatvrzelého jednání.
    
20Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem a prohlásil: „Protože tento národ přestoupil moji smlouvu, kterou jsem uložil jejich otcům, a neposlouchají mě, 21ani já už před nimi nevyženu žádný z těch národů, které ponechal Jozue, než zemřel. 22Jimi budu Izraele zkoušet, zda bude chodit po cestě Hospodinově právě tak bedlivě jako jejich otcové, či nebude.“ 23Hospodin tam proto tyto národy nechal a nevyhnal je hned, ani je nevydal do Jozuových rukou.
    
3.1Tyto národy ponechal Hospodin, aby jimi zkoušel Izraele, totiž všechny ty, kteří nepoznali žádné boje o Kanaán, 2aby je pokolení synů Izraele poznala a naučila se bojovat, ti totiž, kteří předtím boj vůbec nepoznali: 3ponechal pět filišťanských knížat a všechny Kananejce i Sidoňany a Chivity, kteří obývali Libanonské pohoří od hory Baalhermonu až po cestu do Ematu. 4Ti zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se ukázalo, budou-li poslouchat Hospodinovy příkazy, které přikázal jejich otcům skrze Mojžíše.

RESPONSORIUM

Žl 105 (106), 40.41.44; Sd 2, 16

O. Zahořel Pán hněvem na svůj národ, v ruce pohanů je vydal. * Vždy však znova shlédl k jejich bídě, kdykoli je slyšel naříkat.
V. Povolával jim soudce a ti je vysvobozovali z moci jejich plenitelů. * Vždy však znova shlédl k jejich bídě, kdykoli je slyšel naříkat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O modlitbě Páně“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Nn. 4-6: CSEL 3, 268-270)

Modlitba ať vychází z pokorného srdce

     Když se modlíme, přednášejme své prosby ukázněně, klidně a skromně. Mějme na mysli, že stojíme před Boží tváří. Měli bychom se líbit Božím očím jak držením těla, tak tónem hlasu. Neboť je neslušné křičet a hlaholit, ale sluší se naopak modlit se uctivě a skromně. Kromě toho náš Pán a Učitel přikázal nám modlit se v ústraní na místech odlehlých a skrytých, ba i v ložnici. To se lépe srovnává s vírou, vždyť máme vědět, že Bůh je všudypřítomný, že vidí a slyší každého a úplnost jeho velebnosti proniká i místa odlehlá a skrytá, jak stojí v Písmu: Copak jsem Bohem jen zblízka, Bohem zdaleka už nejsem? Může se člověk schovat v úkrytu, abych já ho neuviděl? Nejsem to já, který naplňuje nebe i zemi? A jinde: Všude jsou Hospodinovy oči a pozorují zlé i dobré.
     Také když se společně scházíme s bratřími a slavíme s Božím knězem svatou oběť, máme pamatovat na skromnost a ukázněnost. Nemáme odříkávat své modlitby nedbale a bez ladu a skladu a naše prosby mají být skromné a nemáme jimi na Boha dotírat s hlučnou povídavostí; Bůh přece neposlouchá hlas, ale srdce; a není třeba připomínat něco hlasitě tomu, který zná i naše myšlenky, jak potvrzuje Pán, když říká: Proč smýšlíte špatně ve svém srdci? Nebo na jiném místě: Všechny církevní obce poznají, že já zkoumám ledví i srdce.
     Na to dbala a to zachovávala Anna, předobraz Církve z první Knihy královské. Neprosila Hospodina s hlasitým voláním, ale tiše a skromně, v samých hlubinách svého srdce. Její prosba byla skrytá, ale víra zjevná, a nemodlila se ústy, ale srdcem, poněvadž věděla, že i tak to Bůh slyší. A dostala všechno, oč žádala, protože prosila s vírou. Písmo svaté to ostatně dosvědčuje: Mluvila ve svém srdci, pouze rty se jí pohybovaly, hlas ale nebyl slyšet; a Hospodin se na ni rozpomenul. Podobně čteme v žalmech: Na svých ložích uvažujte ve svém srdci a ztište se. Také Jeremiášovými ústy uvádí a učí Duch Svatý totéž: V duchu je třeba se ti klanět, Pane!
     Avšak ten, kdo se klaní, ať nezapomíná, nejmilejší bratři, ani na to, jak se modlil s farizejem v chrámě celník. Nehleděl opovážlivě k nebi ani nevztahoval pyšně ruce, ale bil se v prsa, vyznával své skryté hříchy a úpěnlivě prosil o pomoc Boží milosrdenství. A zatímco farizej byl spokojený sám se sebou, ospravedlnění si zasloužil spíše celník, který takto prosil, neboť nedoufal ve spásu pro svou nevinnost – vždyť přece nikdo není bez viny, ale vyznal své hříchy a pokorně se modlil; a ten, který pokorným odpouští, jeho modlitbu vyslyšel.

RESPONSORIUM

_

O. Uvědomme si, že při modlitbě předstupujeme před Boha a jeho anděly. * Ať naše slova vyjadřují naše smýšlení.
V. Bůh nás vyslyší ne pro naši mnohomluvnost, ale pro upřímné srdce a slzy lítosti. * Ať naše slova vyjadřují naše smýšlení.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Žalm 92 (93)
Vznešenost Boha stvořitele

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest. (Srov. Zj 19, 6. 7)

1 Pán je král, který oděn je slávou, *
      Pán oděn slávou a opásán mocí.
   Okruh země on založil pevně, *
      takže na věky nezakolísá.
2 Pevný je trůn tvůj od počátku, *
      ty trváš od věčnosti, Bože! –

3 Pozvedly všechny řeky, Pane, †
      pozvedly všechny řeky své hlasy, *
      pozvedly všechny řeky svůj hukot:
4 mocnější však než hučení vodstev, †
      mocnější nežli příboje mořské, *
      všemocný Pán je na výsosti! –

5 Svědectví tvá vždy spolehlivá, †
      svatost utkvívá na tvém domě, *
      Pane, po všechny věky věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59      nebesa nebes, velebte Pána! –

60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67      mrazy a vedra, velebte Pána! –

68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71      vy dny a noci, velebte Pána! –

72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78      moře a řeky, velebte Pána! –

79 Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

80      nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82      rody všech lidí, velebte Pána! –

83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85      sluhové Boží, velebte Pána! –

86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.

56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

Žalm 148
Oslava Boha Stvořitele

Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky. (Zj 5, 13)

1 Chvalte Pána z nebeských výšin, *
      chvalte ho, Pána na výsostech!
2 Chvalte ho, všichni andělé jeho, *
      chvalte ho, všechny jeho sbory! –

3 Chvalte ho, měsíci a slunce, *
      chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
4 Chvalte ho, nebesa svrchovaná, *
      i vy vody tam nad nebesy! –

5 To vše ať chválí jméno Páně, *
      neboť on řekl a stvořeno bylo.
6 Pevně je ustavil na věčné časy, *
      zákon jim dal, který nepomine. –

7 Chvalte Pána, vy z této země, *
      obludy mořské i pradávné hloubky!
8 Oheň a kroupy, sněhy a mlhy, *
      vichr, jenž duje na jeho slovo,
9 vysoké hory i pahorky všechny, *
      ovocné stromy a všechny cedry;
10 divoké šelmy a zvířata všechna, *
      plazivá havěť i křídlatí ptáci; –

11 králové země a národy všechny, *
      knížata, všichni soudcové země;
12 mladíci právě tak jako dívky, *
      starci zároveň s mladými lidmi:
13 všichni ať velebí jméno Páně, *
      neboť jen jeho jméno je svaté! –

    Vznešenost jeho jde nebem i zemí, *
14    on svůj národ pozdvihl k moci:
    chloubou je pro všechny svoje věrné, *
      pro Izrael, lid jemu blízký.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ez 37, 12b-14
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Pán, Hospodin.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Boží království je jako hořčičné zrnko: je menší než všechna semena, ale když vzejde, přerůstá všechny jiné zahradní rostliny.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Boží království je jako hořčičné zrnko: je menší než všechna semena, ale když vzejde, přerůstá všechny jiné zahradní rostliny.

PROSBY
Bůh poslal svého Svatého Ducha, aby se stal oblažujícím světlem pro všechna srdce. Prosme ho naléhavě:
     BOŽE, OSVĚCUJ SVŮJ LID.

Požehnaný jsi, Bože, naše světlo, tys nám dal dočkat se nového dne,
dej nám ho celý prožít k tvé slávě.
Vzkříšením svého Syna jsi dal světu pravé světlo,
skrze svou Církev vylej toto světlo na všechny lidi.
Tys osvítil učedníky Kristovy svým Svatým Duchem,
sešli ho i nyní své Církvi, aby ti byla věrná.
Světlo národů, pamatuj na ty, kdo dosud žijí v temnotách,
otevři jejich duchovní zrak, aby v tobě poznali jediného pravého Boha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie