Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. květen 2018
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, nezávazná památka

„Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkol, ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami. […] Proto je blahoslavená Panna vzývána v Církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice.“ (LG, č. 62). Podle slov blahoslaveného Humberta z Romans byla blahoslavená Panna „velkou pomocnicí řádu v jeho začátcích […] a doufáme, že jej přivede k dobrému konci.“ Proto se náš řád od nejstarších dob obrací k Panně Marii jako k ochránkyni Řádu bratří kazatelů. Podle legendy bývala znázorňována tak, že pod svým ochranným pláštěm ukrývá všechny bratry a sestry Dominikova řádu.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Maria, ty vždy pozorně
vyslýcháš každý lidský hlas.
Prosíme tebe pokorně:
stůj při nás, Matko, v každý čas.

Stůj při nás, kdyby do svých pout
nás těžká vina sevřela,
pomoz nám síť zla roztrhnout,
jež mnohá srdce opředla.

Stůj při nás, když svět před náš zrak
vykouzlí lákavý svůj zjev,
ať náš duch neopustí pak
loď spásy, nebe zapomněv.

Stůj při nás, byť by tělu jen
pohroma těžká hrozila,
dej klidné časy lidem všem,
za nichž by věčnost zářila.

Stůj při svých dětech, až i jim
nadejde zápas smrtelný,
aby s tvým mocným přispěním
dosáhli věčné odměny.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     ¹¹Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. ¹²Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. ¹³Že zůstáváme v něm, a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. ¹⁴My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. ¹⁵Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. ¹⁶My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.
     ¹⁷V tom záleží vyvrcholení lásky v nás, že s radostnou důvěrou očekáváme den soudu, protože jaký je Kristus, takoví jsme i my zde na světě. ¹⁸Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání; strach počítá s trestem, a kdo má strach, není v lásce přiveden k dokonalosti.
     ¹⁹My milujeme Boha, protože on napřed miloval nás. ²⁰Říká-li kdo: „Miluji Boha“, ale přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Neboť kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. ²¹A on nám dal toto přikázání: aby ten, kdo miluje Boha, miloval i svého bratra.

RESPONSORIUM

O. Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.
V. Pán se nám stal Spasitelem; ve své lásce nás sám vysvobodil. * My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto tří:

Z výkladu řádových stanov od blahoslaveného kněze Humberta z Romans

     Z některých událostí, které se staly na počátku našeho řádu, můžeme vyvodit mnoho důvodů, proč sama blahoslavená Panna Maria je jeho zvláštní ochránkyní. Z těch, které jsem slyšel na vlastní uši, a z mnoha jiných, které jsou zapsány v „Životech bratří“, se zdá, že ona je zvláštní matkou řádu, který má chválit, velebit a hlásat jejího Syna; že tento řád zrodila, že ho podporuje a chrání.
     Proto jí svatý Dominik svěřoval řád ve svých modlitbách jako zvláštní patronce, jak čteme v „nové legendě“. A proto se jí jako matce denně odporoučíme procesím – tak jako svatému Dominiku připomínkou.
     Mnoho důvodů současně doporučuje její patronát.
     Patronát těch, kdo mají vliv u dvorů, je lepší. Taková je ona. Nemůže jí chybět příležitost, protože je Královnou nebes. Proto se říká o její osobě: v Jeruzalémě vykonávám svou moc.¹ Také čím důvěrněji je vlivná osoba spojena s Pánem, od kterého si chceme něco vyprosit, tím lepší je její patronát. Ale jaký vztah může být důvěrnější než Matky k Synovi? Je velmi blízký, ano velmi hluboký! Proto je řečeno: Královna stojí po tvé pravici² – je ti totiž u onoho dvora ze všech nejdůvěrnější.
     Dále, čím je kdo obávanější u protivníků, tím lepší je jeho patronát. Ona však je nepřátelům hrozná jak seřazené šiky.³ Můžeme tedy pevně doufat, že se nám snadno dostane její ochrany.
     Není přece necitelná nebo tvrdá k těm, kdo k ní přistupují; naopak je dokonce celá líbezná, plná dobroty a půvabu, plná mírnosti a milosrdenství. Proto se praví: Jsi líbezná.⁴ Dále: víc můžeme očekávat od pomoci toho, kdo je potřebnému více zavázán. Ona je velmi zavázána hříšníkům, protože kvůli nim má všechnu svou znamenitost. Proto je řečeno: prut, vzešlý z pahýlu Jesse,⁵ což se vykládá jako „plamen ohně“, protože Bůh k ní přišel veden plamenem své velké lásky k světu; a tak tedy byl svět příčinou její existence.
     Také byla dána za ochránkyni ubohým jako jejich obhájkyně, jako se stalo Božím řízením, že se Ester, povýšena na královnu, stala obhájkyní židovského národa. Tak máme bezpečně přistupovat k blahoslavené Panně, protože ona má za povinnost starat se o naše záležitosti. Dále větší podporu očekáváme od toho, o jehož podpoře jsme se mnohokrát přesvědčili. A ona je taková, jak dosvědčují nesčetné příklady. Kdo k ní kdy přišel, a ona ho nepodpořila? Ze svého soucitu účinně podpořila všechny. Proto je řečeno: Jako oliva na polích⁶ – ne v zahradách, neboť z jejích plodů mohou obdržet všichni. Také pomáhá ve všem: nad potřebami všech se slitovává s nesmírnou láskou. Pomáhá všude. Pomáhá vždycky. Proto se praví: Až do budoucího věku neustanu,⁷ totiž pomáhat všem.
     Je tedy jasné, jak mnoho můžeme doufat v její podporu, jestliže ji budeme s vírou vzývat, neboť je přívětivá a trpělivá k těm, kdo k ní přistupují. Proto říká Pavel: Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti.⁸ Ona je trůn Boží milosti, protože od ní k lidem vycházejí mnohonásobné milosti. Jako se mluví o soudním trůnu, odkud vychází soud, tak se správně mluví o trůnu milosti, odkud vychází milost. A protože její patronát tolik zmůže a můžeme ho mít tak snadno, je třeba mu dávat přednost přede všemi jinými. Proto denně konáme průvod k její poctě, abychom ji stále měli za ochránkyni v nebi.
     ¹ Sir 24, 11
     ² Žl 44 (45), 10
     ³ Pís 6, 4
     ⁴ srov. Pís 6, 4
     ⁵ srov. Iz 11, 1
     ⁶ srov Sir 24, 14
     ⁷ srov. Sir 24, 9
     ⁸ Žid 4, 16

RESPONSORIUM

O. Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti, * abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Aleluja.
V. K tobě, Panno, vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. * Abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Aleluja.

Nebo:

Z vyprávění blahoslavené Cecílie o svatém Dominikovi

     Když jednou svatý Dominik bděl na modlitbách v kostele až do půlnoci, vyšel pak z kostela, vstoupil do dormitáře a pohroužil se do modlitby v jeho přední části.
     Když stál v modlitbě, pohlédl na druhou stranu dormitáře a spatřil přicházet tři překrásné paní. Ta, která byla uprostřed, byla úctyhodná a vznešená a zdála se krásnější a důstojnější než ostatní. Jedna z těch dvou nesla jakousi skvostnou a krásnou nádobu, druhá kropáč a podala ho té paní, která byla uprostřed. Ta paní pak pokropila bratry a pokřižovala je. Řekla svatému Dominikovi: „Já jsem ta, kterou každý večer vzýváte. A když řeknete: Eia ergo, advocata nostra“, poklekám před svým Synem a prosím o zachování tohoto řádu.“
     Když pak obešla všechny bratry a pokřižovala je a pokropila, zmizela. Svatý Dominik se vrátil k modlitbě na místo, kde byl prve, a hle, najednou byl v duchu uchvácen před Boha a uviděl Pána a blahoslavenou Pannu, jak seděla po jeho pravici. A svatému Dominikovi se zdálo, že má naše Paní na sobě safírově modrý plášť.
     Když se pak svatý Dominik rozhlédl, viděl před Bohem řeholníky ze všech řádů, ale ze svého neviděl žádného. Hořce se rozplakal, zůstal stát daleko a neodvážil se přiblížit se k Pánu a k jeho Matce. Tu mu naše Paní pokynula rukou, aby k ní přišel. Ale on se neodvážil přistoupit, dokud ho Pán podobně nezavolal.
     Svatý Dominik přistoupil, padl před nimi a velmi hořce plakal. Pán mu řekl, aby vstal. Když vstal, zeptal se ho Pán: „Proč tak hořce pláčeš?“ On pravil: „Pláču, protože tady vidím všechny řády, z mého však nikoho.“ A Pán mu řekl: „Chceš vidět svůj řád?“ On odpověděl s třesením: „Ano, Pane.“ Tu odhrnula blahoslavená Panna plášť, který měla na sobě, a roztáhla ho před svatým Dominikem. Byl tak veliký, že se zdálo, jako by zahrnoval celou nebeskou vlast, a pod ním spatřil velké množství bratří.
     Tehdy svatý Dominik padl na zem, děkoval Bohu a jeho blahoslavené Matce Marii, a vidění zmizelo. Ihned se probral a spěšně zvonil na jitřní. Po ranním oficiu svolal bratry do kapituly, udělal jim velké, překrásné kázání a povzbuzoval je k lásce a úctě k blahoslavené Panně Marii. Mezi jinými jim vyprávěl i o tomto vidění.
     [O tomto vidění vypravoval sám svatý Dominik sestře Cecílii a jiným sestrám od svatého Sixta, jako by šlo o někoho jiného. Ale bratří, kteří byli s ním a slyšeli to od něho, naznačili sestrám, že to byl on sám.
     O tom všem, co je výše napsáno o svatém Dominikovi, podala zprávu sestra Cecílie. Prohlásila, že to všechno je pravda, a kdyby bylo třeba, že je ochotna to odpřisáhnout. Ale protože je tak svatá a tak zbožná a jejím jasným slovům se snadno může věřit, zapsala sestra Angelika z téhož kláštera svaté Anežky ke cti a chvále našeho Pána Ježíše Krista a našeho svatého Otce Dominika a k útěše bratří to, co sestra Cecílie sdělila ústně. Odpusťte pisatelce sloh, protože vůbec nezná mluvnici.]

RESPONSORIUM

O. Jsi šťastná, svatá Panno Maria, a svrchovaně hodná veškeré chvály. * Z tebe nám vzešlo Slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh. Aleluja.
V. Oroduj za lid, modli se za duchovenstvo, přimlouvej se za zasvěcené ženy. Ať pociťují tvou pomoc všichni, kdo slaví tvou památku. * Z tebe nám vzešlo Slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh. Aleluja.

Nebo:

Z encykliky papeže Jana Pavla II. „Redemptor hominis“

     Maria je Matkou Církve, poněvadž v důsledku svého nevýslovného vyvolení samým věčným Otcem a díky zvláštnímu působení Ducha lásky, dala lidský život Božímu Synu, pro kterého a skrze kterého je všechno,¹ a od kterého všechen Boží lid dostává milost a důstojnost svého vyvolení. Její vlastní Syn si výslovně přál, aby mateřství jeho Matky bylo rozšířeno – a to způsobem snadno přístupným všem duším a srdcím – tím, že jí, když visel na kříži, dal za syna svého milovaného učedníka.²
     Duch Svatý jí vnukl, aby po nanebevstoupení našeho Pána i ona zůstala ve večeřadle v usebrané modlitbě a očekávání, spolu s apoštoly, až do dne letnic, kdy se měla viditelně zrodit Církev a vyjít z přítmí na světlo.³ V následujících dobách všechna pokolení učedníků a těch, kdo vyznávají a milují Krista, – stejně jako apoštol Jan – přijala duchovně do svých domovů tuto Matku,⁴ která byla takto už od samého počátku, to je od chvíle zvěstování, zapojena do dějin spásy a do poslání Církve.
     Proto my všichni, kdo tvoříme dnešní generaci Kristových učedníků, chceme se s ní obzvláštním způsobem spojit. Vede nás k tomu hluboká nutnost pramenící z víry, naděje a lásky. Vždyť přece, cítíme-li v tomto těžkém a zodpovědném údobí církevních a lidských dějin zvláštní potřebu obracet se ke Kristu, který je Pán jak své Církve, tak i dějin lidstva mocí tajemství svého výkupného díla, pak také věříme, že nikdo jiný, než Maria nás nebude umět lépe uvést do božského a lidského rozměru tohoto tajemství. Nikdo, jako Maria, do něho nebyl uveden samým Bohem. V tom záleží výjimečný rys jejího božského mateřství. Nejen, že jeho důstojnost je jedinečná a neopakovatelná v dějinách lidského pokolení, nýbrž nýbrž jedinečná je pro svou hloubku a rozsah působnosti i účast Panny Marie samé – právě v důsledku tohoto mateřství – na Božím plánu lidské spásy skrze tajemství vykoupení.
     Můžeme říci, že toto tajemství se utvářelo pod srdcem nazaretské Panny, když vyslovila své: Staň se. Od té chvíle její panenské a zároveň i mateřské srdce zvláštním působením Ducha Svatého nepřetržitě sleduje dílo svého Syna a vychází vstříc všem těm, které Kristus objal a stále objímá svou nevyčerpatelnou láskou. Proto také musí být i toto srdce mateřsky nevyčerpatelné.
     Charakteristické rysy této mateřské lásky, kterou Boží Matka vnáší do tajemství vykoupení a do života Církve, jsou vyjádřeny její zvláštní blízkostí člověku a všemu, co prožívá. V tom záleží její tajemství Matky. Věčná láska Boha Otce, jež se projevila v lidských dějinách skrze Syna, kterého dal lidem, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život,⁵ přichází ke každému z nás prostřednictvím této Matky, a nabývá tak rysů, které jsou každému člověku srozumitelnější a přístupnější.
     V důsledku toho musí být Maria přítomna i na všech cestách každodenního života Církve. Z její mateřské přítomnosti Církev čerpá jistotu, že skutečně žije životem svého Učitele a Pána a že prožívá tajemství vykoupení v celé jeho životodárné hloubce a plnosti.
     Především snažně prosím Marii, nebeskou Matku Církve, aby i ona ráčila s námi vytrvávat v této modlitbě nového adventu lidstva, s námi, kteří tvoříme Církev, to je mystické tělo jejího jednorozeného Syna. Doufám, že díky této modlitbě budeme moci přijmout Ducha Svatého, který na nás sestoupí, a že se tak staneme Kristovými svědky až do končin země,⁶ stejně jako ti, kteří vyšli v den letnic z jeruzalémského večeřadla.
     ¹ srov. Žid 2, 10
     ² srov. Jan 19, 26
     ³ srov. Sk 1, 14
     ⁴ srov. Jan 19, 27
     ⁵ Jan 3, 16
     ⁶ srov. Sk 1, 8

RESPONSORIUM

Srov. Jan 19, 26.27O. Když Ježíš uviděl svou Matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl Matce: „Ženo, to je tvůj syn.“ Potom řekl učedníkovi: * „To je tvá matka.“ Aleluja.
V. A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. * „To je tvá matka.“ Aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Bože, ty nám dáš nový život a tvůj lid se bude v tobě radovat, aleluja.

Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko

Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

² Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
      Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
³ Svému lidu jsi odpustil vinu, *
      přikryl jsi všechny jeho hříchy.
⁴ Zadržels všechno své rozhořčení, *
      přemohl vzplanutí svého hněvu. –

⁵ Obnov nás, Bože záchrany naší, *
      od své nevole proti nám upusť!
⁶ Míníš se na nás na věky hněvat, *
      zlobu svou přenášet od rodu na rod?
⁷ To nás už nemíníš oživit znovu, *
      aby tvůj lid se radoval v tobě?
⁸ Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
      uděl nám, Bože, svoji spásu! –

⁹ Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
       Pán mluví zajisté jen slovy míru
   k národu svému a ke svým věrným. *
       Nemají zůstat bez naděje.
¹⁰ Blízká je zbožným pomoc Páně, *
       aby zem naši zas pokryl svou slávou.
¹¹ Milost a svornost se setkají spolu, *
       spravedlnost a pokoj se sejdou,
¹² věrnost vyraší z hlubiny země, *
       z nebe nám pokvete spravedlnost. –

¹³ Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
       a naše země úrodu vydá.
¹⁴ Bude ho předcházet spravedlnost *
       a v jeho šlépějích půjde pokoj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bože, ty nám dáš nový život a tvůj lid se bude v tobě radovat, aleluja.

Ant. 2 Doufali jsme v Pána a daroval nám pokoj, aleluja.

Kantikum
Chvalozpěv po vítězství nad nepřáteli Městské hradby mají dvanáct základních kamenů. (Srov. Zj 21, 12)

¹ Sión je naše pevné město, *
      Spasitel je mu hradbou i valem.
² Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
      který zachovává věrnost. –

³ Starý blud pominul, †
      je zachován pokoj, *
      pokoj, který jsme doufali od tebe.
⁴ Doufejte v Pána na všechny věky, *
      v Pána, silného Boha, navždy. –

⁷ Přímá je stezka spravedlivého, *
      ty jsi mu vyrovnal cestu.
⁸ Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
      dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
⁹ Po tobě za noci touží má duše, *
       hned zrána tě hledám.
    Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
       naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –

¹² Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
       všechny naše skutky ty sám v nás konáš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Doufali jsme v Pána a daroval nám pokoj, aleluja.

Ant. 3 Země vydala svou úrodu, národy ať mocně jásají, aleluja.

Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).

Žalm 66 (67)
Ať chválí Boha všechny národy

Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)

² Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
³ Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

⁴ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁵ Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

⁶ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁷ Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
⁸ Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Země vydala svou úrodu, národy ať mocně jásají, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Když byl Ježíš vzat do nebe, apoštolové se vrátili do Jeruzaléma z hory, která se nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty. A když přišli zase do města, vystoupili do hořejší místnosti, kde bydleli. Všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
V. A vypros nám z nebe odpuštění.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha, buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha, buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Ježíši, Slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka ohlašující den spásy,
— veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.
Ježíši, věčné Slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,
— vysvoboď nás z porušení hříchu.
Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,
— na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.
Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,
— dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Věrný a milosrdný Bože, ty jsi svěřil Kazatelský řád zvláštní ochraně blahoslavené Panny Marie. Prosíme, jako je v tomto životě naší sladkostí a naší nadějí, tak dej, ať nám při odchodu ze života milosrdně ukáže tvého Syna Ježíše. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, z tvé vůle byl pro spásu duší založen řád Kazatelů pod zvláštní ochranou nejblahoslavenější Panny Marie, aby jej ustavičně zahrnovala svými dobrodiními. Na naše prosby nám dej, když si ji dnes připomínáme, ať nám pomáhá a chrání nás, a tak ať jsme přivedeni do nebeské slávy, ať dojdeme do společenství tvých vyvolených v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie