[ schovat menu ]

« Březen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


27. březen 2018, Úterý
2. týden žaltáře

Úterý ve svatém týdnu


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. březen 2018
Úterý ve svatém týdnu

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Hle, žluč, ocet, sliny, trní.
Už proráží kopí, hřeb
tělo, z něhož v okamžení
vylévá se s vodou krev.
Jaký proud omývá zemi,
moře, hvězdy, celý svět!

Věrný kříži, nenajde se
žádný strom tak vznešený,
podobný ti v žádném lese
květy, plodem, zelení:
Blahý kmen plod sladký nese
blahým hřebem zraněný.

Velký strome, větve sehni,
uvolni svou tuhou dřeň,
vrozenou ti tvrdost zjemni,
kterou jsi vždy napřímen,
údy krále nebes vezmi
jemně na svůj hladký kmen.

Ty jen jsi směl v náruč svoji
Oběť lidstva pozdvihnout
a světu, jenž v troskách stojí,
archu spásy nabídnout;
z Beránkova boku dvojí
vytmelil ji trysklý proud.

Otci, Synu buď táž sláva,
táž Duchu, jenž těší nás,
ať se ti táž úcta vzdává,
Trojice, po všechen čas,
vždyť tvá milost neustává
chránit nás, jež spasilas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Nejen z chleba žije člověk.
O. Ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Listu Židům

12, 1-13
Mějme oči upřeny na Ježíše

     1Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. 2Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. 3Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali.
    
4Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve. 5Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: „Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. 6Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.“
    
7V této kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? 8Všechny děti procházejí takovou kázní. Kdybyste tedy byli bez ní, byli byste děti cizí, ne synové. 9Mimo to: každého z nás vychoval náš pozemský otec přísně, a přesto jsme ho měli v úctě. Nemáme se proto tím spíše podřizovat Otci naší duše, abychom dosáhli života? 10Pozemský otec nás vychovával jen pro krátkou dobu, a to tak, jak se mu to zdálo vhodné, nebeský Otec však chce pro nás jen to nejlepší, abychom se stali účastnými jeho svatosti. 11Pokud ovšem taková přísná výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost.
    
12Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý úd nevymkl, ale spíše uzdravil.

RESPONSORIUM

Žid 12, 2; Flp 2, 8

O. Ježíš místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; * nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
V. Ponížil se a byl poslušný až k smrti. * Nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy "O Duchu Svatém" od svatého biskupa Bazila Velikého

(Cap. 15, 35: PG 32, 127-130)

Je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání

     Spasitelný plán, který má náš Bůh a Spasitel s člověkem, spočívá ve vyvedení člověka ze situace, do níž se dostal po pádu, a v  návratu k přátelství s Bohem, jemuž se odcizil svou neposlušností. Proto přišel Kristus na svět jako člověk, proto žil tak, jak to známe z evangelia, proto trpěl, byl ukřižován, pohřben a vstal z mrtvých: aby člověk šel za Kristem a tak se zachránil a byl znovu přijat mezi Boží děti.
     K dokonalému životu je tedy nutno následovat Krista, a to nejen příklad jeho života, jeho mírnosti, pokory a trpělivosti, ale i jeho smrti. Tak to říká Kristův následovník Pavel: On umřel, i já mu chci být v tom podobný. Potom dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.
     Ale jakým způsobem jsme mu podobni v jeho smrti? Křestním ponořením byli jsme spolu s ním pohřbeni. Jak dochází k tomuto spolupohřbení a jaký je užitek z takového následování? Především je nutné skoncovat s tím, jak jsme dosud žili. To však není možné, jestliže se někdo nenarodí znova, jak říká Pán. Znovuzrození, jak už samo slovo naznačuje, je začátkem nového života. Proto než tento nový život začneš, musíš skoncovat s předešlým. Je to něco podobného jako u závodníků: když doběhnou na konec závodní dráhy, otáčejí se zpátky a mezi oběma opačnými pohyby mají jakési zastavení a oddech; také při změně života se ukazuje nutnost, aby mezi dřívější a nový život vstoupila smrt; ta totiž ukončuje to, co bylo, a otvírá budoucnost.
     A jakým způsobem můžeme sestoupit jako Kristus mezi mrtvé? Tím, že Kristův pohřeb napodobíme křtem. Vždyť tělo křtěnců je ve vodě jakoby pohřbíváno. Křest obrazně naznačuje odložení skutků těla, jak říká apoštol: Byli jste obřezáni, ne ovšem obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu. Křest také očišťuje duši od nečistoty pocházející z tělesnosti smýšlení, jak je psáno: Umyj mě, bělejší budu než sníh. Víme tedy, že je pouze jeden spasitelný křest; neboť je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání a křest je jejich obrazem.

RESPONSORIUM

Řím 6, 3. 5. 4

O. My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.
V. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.

PSALMODIE

Ant. 1 Haj mě, Pane, před zlým a podlým člověkem mě zachraň.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni

Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
      před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
      Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –

3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
      až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
      a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –

5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Haj mě, Pane, před zlým a podlým člověkem mě zachraň.

Ant. 2 Pane, můj Bože, obhájce mého života, ty ses ujal mé pře.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného
Iz 38, 10-14d.17b-20
Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)

10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
       mám sestoupit k branám podsvětí!“
    Bylo mi líto zbytku mých let, *
11      a tak jsem si řekl:
    „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
       ani člověka mezi pozemšťany.“ –

12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
       jako stan kočovníků: –

    můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
      je jako tkanina od stavu odřezaná; *

13        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

    Už od rána o pomoc volám, †
       je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
     ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
       jako když holub mláďata volá, *
       tak je můj nářek;
    zemdlený zrak upírám k nebi, *
       mně úzko je, pomoz mi, Pane! –

17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
       všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –

18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
       a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –

19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
       o tvé věrnosti otec vypráví synům. –

20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
       zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, můj Bože, obhájce mého života, ty ses ujal mé pře.

Ant. 3 Můj spravedlivý Služebník ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny.

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy

Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
      tobě plnění slibů. –

3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
      břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
      ty však je zahladit umíš. –

5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
      kdo v tvých nádvořích bydlí!
   Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
      neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
      Bože, záchrano naše, *
      naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –

7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
      i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
       nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –

10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
       její bohatství množíš.
    Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
       takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
       zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –

12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
       všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
       Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Můj spravedlivý Služebník ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zach 12, 10-11a
Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Oslav mě, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe dříve, než byl svět.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Oslav mě, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe dříve, než byl svět.

PROSBY
Kristus, náš Spasitel, nás vykoupil svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním. Prosme ho:
     PANE, SMILUJ SE NAD NÁMI

Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,
doveď svou Církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.
Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok,
uzdrav naše rány.
Tvůj kříž se stal stromem života,
dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.
Tys na kříži odpustil kajícímu lotru,
odpusť i nám, hříšníkům.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať s Kristem prožíváme památku jeho umučení, abychom mohli dosáhnout odpuštění, které nám zasloužil svou smrtí na kříži. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie