[ schovat menu ]

« Leden 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. leden 2018, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Doba vánoční, 1. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. leden 2018
Doba vánoční, 1. týden

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu Vladaři,
synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.

Zamčeným lůnem matčiným
vniká zář Boží milosti:
již chová svaté Panny klín
jí dosud skryté tajemství.

Dům cudných útrob přitom už
je v Boží stánek proměněn.
Ta, jíž se netkl žádný muž,
počala syna slovem jen.

Zrodil se z lidské Matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.

Jeslemi nebyl poděšen,
nechal se v seno položit,
sytil se trochou mléka ten,
jenž nedá ptactvu hladem mřít.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
i Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený Pannou nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. V něm byl život.
O. A ten život byl světlem lidí.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

3, 17 – 4, 1
Život v křesťanské rodině

     3.17Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
    
18Ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. 19Muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. 20Děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. 21Otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu. 22Otroci, poslouchejte ve všem svoje pozemské pány. Ne abyste sloužili jenom naoko, a tak se chtěli dělat pěknými v lidských očích,ale s upřímným srdcem, z bázně před Pánem. 23Cokoli děláte, dělejte z duše jako pro Pána, a ne pro lidi. 24Víte, že od Pána obdržíte za odměnu dědictví – život věčný. Služte Kristu Pánu! 25Kdo totiž spáchal křivdu, sklidí to, čím ukřivdil; u Boha není stranictví.
    
4.1Vy páni, dávejte otrokům, co se sluší a patří. Víte přece, že i vy máte Pána v nebi.

RESPONSORIUM

Kol 3, 17

O. Cokoli mluvíte nebo konáte, * všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše.
V. Skrze něho děkujte Bohu Otci. * Všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Pět set kapitol“ od svatého opata Maxima Vyznavače

(Centuria 1, 8-13: PG 90, 1182-1186)

Tajemství stále nové

     Jen jednou se z milostivé dobroty Boží a jeho lásky k lidem narodilo Boží Slovo tělesně; neustále se však touží narodit duchovně v těch, kdo chtějí. Stává se dítětem, to jest, přizpůsobuje se našim schopnostem, a zjevuje se nám podle toho, do jaké míry jsme s to je přijmout. Ne že by chtělo z nějaké nepřízně nebo nelásky skrývat svoji nezměrnou velikost, ale jako by měřilo a vážilo schopnost těch, kteří touží je spatřit. Pro velikou vznešenost tohoto tajemství zůstává však přesto pro všechny neproniknutelné.
     Proto svatý apoštol při úvaze o síle tajemství moudře říká: Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky. On věděl, že toto tajemství je stále nové a nikdy nezestárne tím, že by je rozum pochopil.
     Rodí se Kristus Bůh, přijímá tělo obdařené rozumnou duší, a tak se stává člověkem. On, který dal věcem vzniknout z ničeho. Na východě zazáří hvězda viditelná i ve dne a vede mudrce na místo, kde se Slovo stalo tělem. Tak Slovo ukazuje, že to, co je obsaženo v Zákoně a Prorocích, tajemně převyšuje smyslové poznání a přivádí pohany k největšímu světlu poznání.
     Slova Zákona a Proroků totiž, jsou-li zbožně chápána, jako hvězda s jistotou přivádějí k poznání vtěleného Slova ty, kdo jsou z Boží vůle povoláni mocí milosti.
     Proto se Bůh stává dokonalým člověkem, aniž mění něco na přirozenosti, jen s jedinou výjimkou hříchu (který ostatně k přirozenosti člověka nepatřil), aby nabídkou těla jako návnady roznítil nenasytného draka, který už rozevírá tlamu, aby tělo pohltil. Tomu se ovšem mělo stát jedem, neboť božská moc v něm ukrytá znamená pro draka naprostou záhubu; na druhé straně lidské přirozenosti se mělo totéž tělo stát lékem, neboť táž božská moc jí navrací původní milost.
     Proto jako onen drak, když vychrlil jed své zloby na strom poznání, zničil přirozenost člověka, jenž ze stromu ochutnal, tak byl sám, když pojal úmysl pozřít tělo Páně, božskou mocí v něm ukrytou uvržen do záhuby. Velké tajemství Božího vtělení zůstává stále tajemstvím. Vždyť jakým způsobem je Slovo svou osobou bytostně přítomno v těle, když přece toutéž osobou celé bytostně přebývá u Otce? Jak je možné, že totéž Slovo je celé svou přirozeností Bohem, a zároveň se i podle přirozenosti stalo celé člověkem? Přitom se naprosto nijak nezříká žádné z obou přirozeností: ani božské, podle níž je Bohem, ani naší, podle níž se stalo člověkem.
     Tato tajemství chápe pouze víra. Ona je základnou pro ty skutečnosti, jež přesahují schopnosti a možnosti rozumu.

RESPONSORIUM

Jan 1, 14. 1

O. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi:* Viděli jsme jeho slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
V. Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh:* Viděli jsme jeho slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu
Jer 31, 10-14
Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno. (Jan 11, 51. 52)

10 Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

11 Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
12 S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

13 Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
14 Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

2 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
3  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
4 Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

5 Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
6 Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
7 Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
8 jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

9 Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
10 S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
12 ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

13 Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
14 prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
15 ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 45, 22-23
Obraťte se ke mně a dejte se spasit, všechny končiny země! Neboť já jsem Bůh a nikdo jiný! Při sobě jsem přísahal, z mých úst vyšla pravda, neodvolatelné slovo: Každé koleno se mi bude klanět, přísahat bude každý jazyk.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
V. Dílo své spásy.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Kristus, náš Bůh, ve kterém přebývá plnost božství, vzal na sebe slabost našeho těla a narodil se jako nový člověk, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Kristus, náš Bůh, ve kterém přebývá plnost božství, vzal na sebe slabost našeho těla a narodil se jako nový člověk, aleluja.

PROSBY
Boží Slovo se zjevilo v těle, ukázalo se andělům a bylo hlásáno mezi pohany. Oslavujme ho a zbožně vyznávejme:
     KLANÍME SE TI, JEDNOROZENÝ BOŽÍ SYNU.

Osvoboditeli lidského rodu, narozený z Panny Marie, tys přišel, abys nás obnovil,
na její přímluvu chraň v nás nového člověka, který už nežije v hříchu.
Ty jsi slunce spravedlnosti, které zazářilo naší zemi,
tvé světlo ať prozáří tento náš den i celý život.
Synu Boží, tys nám ukázal Otcovu lásku,
pomáhej nám, ať o něm svou láskou vydáváme druhým svědectví.
Tys přebýval mezi námi,
dopřej nám, ať smíme přebývat s tebou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, tys poslal k naší spáse svého Syna a skrze něj nám nově zazářilo tvé světlo; dej, ať nám toto světlo stále svítí a vnitřně nás obnovuje. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie