[ schovat menu ]

« Listopad 2017 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930 


23. listopad 2017, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. listopad 2017
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.

Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.

To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.

Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.

Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

11, 4 – 12, 8
Podobenství o pastýřích

     11.4Tak praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku. 5Ti, kdo je kupují, beztrestně je zabíjejí, ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Ať je Hospodin požehnán, zbohatl jsem!‘ Jejich pastýři nemají s nimi slitování. 6Už se neslituji nad obyvateli země – praví Hospodin – neboť vydám člověka do moci jeho bližního, do moci jeho krále; zpustoší zemi a já ji nevysvobodím z jejich rukou.“
    
7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro obchodníky s ovcemi. Vzal jsem si dvě hole: jednu jsem nazval Milost a druhou jsem nazval Spojení a pásl jsem stádo. 8V jednom měsíci jsem odstranil tři pastýře: už jsem s nimi ztratil trpělivost, i já sám jsem se jim znelíbil. 9Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má zemřít, ať zemře, co má zahynout, ať zahyne, a co zbude, ať navzájem pohltí své maso!“
    
10Pak jsem vzal svou hůl Milost a zlomil ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11V ten den byla zrušena; obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, poznali, že je to Hospodinovo slovo. 12Řekl jsem jim: „Jestliže chcete, dejte mi mou mzdu; nechcete-li, nechte být.“ A tak mi odvážili jako mzdu třicet stříbrných.
    
13Hospodin mi řekl: „Hoď to do pokladnice – nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!“ Vzal jsem tedy třicet stříbrných a hodil je do pokladnice Hospodinova domu. 14Potom jsem zlomil druhou hůl – Spojení, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15Hospodin mi řekl: „Vezmi si ještě výstroj pastýře pošetilého.
16Dám totiž povstat na zemi pastýři,
který se nebude starat o hynoucí,
nebude hledat zbloudilé,
nevyléčí zraněné
a nebude živit zdravé.
Bude jíst maso tučných
a jejich kopyta strhne.

17Běda pastýři pošetilému,
který opouští stádo!
Ať přijde meč na jeho rameno
a na jeho pravé oko!
Ať jeho rameno úplně uschne
a jeho pravé oko ať nadobro oslepne!“

     12.1Prorocký výrok. Hospodinovo slovo o Izraelovi a o Judovi. Mluví Hospodin, který roztahuje nebesa, klade základy země, dává ducha života do lidského nitra: 2„Hle, dělám z Jeruzaléma číši opojení pro všechny okolní národy. To bude při obléhání Jeruzaléma.
    
3V ten den udělám z Jeruzaléma balvan na vzpírání pro všechny národy; všichni, kdo ho budou vzpírat, zraní se do krve. Všichni pohané země se shromáždí proti němu. 4V ten den – praví Hospodin – raním všechny válečné koně splašeností, jejich jezdce šílenstvím, na Judův dům však otevřu své oči s  milostí; všechny válečné koně národů raním slepotou. 5Judští vůdcové řeknou v srdci: ‚Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu.‘
    
6V ten den udělám z judských vůdců pánev plnou ohně mezi dřívím, hořící pochodeň mezi senem. Pohltí napravo i nalevo všechny okolní národy; Jeruzalém zůstane i napříště na svém místě. 7Nejprve zachrání Hospodin Judovy stany, aby se sláva Davidova domu, sláva jeruzalémských obyvatel nezdvihla proti Judovi.
    
8V ten den bude Hospodin chránit jeruzalémské obyvatele; ten, kdo je mezi nimi nejslabší, bude jako sám David a Davidův dům jako Bůh, jako Hospodinův anděl v jejich čele.“

RESPONSORIUM

Zach 11, 12. 13; Mt 26, 15

O. Odvážili mi jako mzdu třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!
V. Jidáš se jich zeptal: Co mi dáte, když vám ho zradím? Oni s ním smluvili třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Řehoře z Nyssy na Píseň písní

(Cap. 2: PG 44, 802)

Modlitba k dobrému pastýři

     Kde paseš, dobrý pastýři, ty, který bereš na ramena celé stádo? Jednou ovečkou je přece celá lidská přirozenost, kterou jsi vzal na svá ramena. Ukaž mi místo, které se zelená travou, řekni, kde je voda k občerstvení, doveď mě na bohatou pastvu, zavolej mě jménem, abych slyšel tvůj hlas, vždyť jsem tvá ovečka. A skrze své slovo mi dej věčný život. Promluv ke mně, ty, jehož miluje má duše.
     Ano, nazývám tě tak, protože tvé jméno je nad každé jiné jméno a žádná rozumná bytost je nemůže vyslovit ani postihnout. Neboť tvé jméno prozrazuje tvou dobrotu a vyjadřuje, že tobě patří můj život. Jak bych tě tedy nemiloval, když ty sis mne, přestože jsem duše tak černá, tolik zamiloval, že jsi za ovečky, které paseš, položil vlastní život? Větší lásku než tuto si už vůbec nelze představit, vždyť ty jsi vlastním životem zaplatil mou spásu.
     Ukaž mi tedy, kde paseš, jak se praví v Písmu, abych našel spasitelnou pastvu, abych se nasytil nebeským pokrmem; vždyť kdo jej nejí, nemůže vejít do života. Až přiběhnu k tobě, prameni, napiji se božského nápoje, který z tebe prýští pro ty, kdo žízní: vyléváš přece vodu ze svého boku, kopí nám otevřelo tuto žílu a kdo z ní okusí, tomu se stane pramenem vody tryskající do života věčného.
     A přivedeš-li mne na tuto pastvu, dáš mi také za poledne ulehnout. Když totiž pokojně usnu, spočinu ve světle, v němž není stínu. Poledne přece nezná vůbec žádný stín, když slunce svítí z vrcholu své dráhy, a tehdy ty dáváš odpočinout ovcím, kterým jsi dopřál pastvu, neboť své děti bereš s sebou na lože. Nikomu se však nebude moci dostat tohoto poledního odpočinutí, nestane-li se synem světla a  synem dne. Zato kdo se vyhne temnotám, stejně těm večerním jako ranním, to jest všemu, čím začíná i končí zlo, tomu dá Slunce spravedlnosti u sebe v poledne spočinout.
     Pověz mi tedy, říká ovečka, jak mám ulehnout a která cesta vede k polednímu odpočinutí. Abych se nikdy nevysmekla dobrému vedení tvé ruky a z neznalosti pravdy se nepřipojila k jiným stádům, která ty nepaseš.
     Říká to ze starostlivosti o krásu, které se jí od Boha dostalo, a touží se dovědět, jakým způsobem by jí její půvab mohl zůstat navěky.

RESPONSORIUM

Žl 26 (27),13.4; Flp 1, 21

O. Jistotně doufám v dobrotu Páně, spatřím ji v zemi žijících. * Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.
V. Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu
Jer 31, 10-14
Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno. (Jan 11, 51. 52)

10 Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

11 Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
12 S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

13 Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
14 Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

2 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
3  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
4 Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

5 Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
6 Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
7 Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
8 jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

9 Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
10 S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
12 ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

13 Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
14 prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
15 ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 66, 1-2
Tak praví Hospodin: „Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou. Jaký dům byste mi mohli vystavět, jaké místo pro můj odpočinek? Vždyť přece to všechno učinila má ruka, mně to všechno patří – praví Hospodin. Na koho shlédnu? Jen na pokorného, duchem zkroušeného, plného úcty před mými slovy.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
V. Poslušen budu tvých přikázání.
R. Vyslyš mě, Pane.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

PROSBY
Děkujme Kristu, že nám dopřál světlo tohoto dne, a volejme k němu:
     PANE, POŽEHNEJ NÁM A POSVĚŤ NÁS.

Dal ses v oběť za naše hříchy,
přijmi naše dnešní úmysly a předsevzetí.
Potěšuj naše oči darem nového světla,
vzejdi jako jitřenka v našich srdcích.
Pomoz nám, ať jsme dnes ke všem trpěliví,
neboť ty jsi k nám trpělivý a plný slitování.
Učiň, Pane, ať dnes poznáváme tvé milosrdenství
a radost z tebe ať je naše síla.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, tvá Církev tě od rána až do večera po celý den chválí; vyslyš naše pokorné prosby: zažeň z našeho srdce temnoty hříchu a přiveď nás k pravému světlu, k našemu Pánu Ježíši Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie