[ schovat menu ]

« Listopad 2017 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930 


13. listopad 2017, Pondělí
4. týden žaltáře

Sv. Anežky České, panny, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. listopad 2017
Sv. Anežky České, panny, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodila se kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. Odmítla nabídku k sňatku s císařem Fridrichem II. (1231). S pomocí svého bratra Václava I. založila v Praze první klášter františkánů a klášter klarisek, do něhož sama vstoupila (1234) a stala se jeho představenou. Založila též špitální bratrstvo, z něhož se později stal řád křižovníků s červenou hvězdou. Zprostředkovala usmíření krále Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II. (1249). Svědectví o jejím příkladném životě a vroucí zbožnosti podávají listy sv. Kláry a papeže Řehoře IX. Zemřela 2. III. 1282 ve svém klášteře "Na Františku". Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 a za svatou 12. XI. 1989.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Českých zemí vzácný květe,
hvězdo naše, zdravíme tě,
Anežko ty panenská,
dcero z rodu královského,
miláčku národa svého,
skvoucí perlo nebeská.

Sloužíš trpícímu lidu,
hojíš rány, mírníš bídu,
uklidňuješ srdcí žal.
Pohneš krále k smířlivosti,
jeho syna, aby otci
s upřímnou se úctou vzdal.

Stavíš kláštery a chrámy,
podporuješ štědrou dlaní
vše, co k slávě Boží jest.
Chceš být služkou mezi svými
sestrami, jich ochránkyní
a břemena jejich nést.

Veď nás, ať jsme skromní, mírní,
ať smýšlením, slovy, činy
plni lásky k bližním jsme.
Nauč nás, jak správně žíti,
ke všem pozornými býti,
ať v nich Krista vidíme.

Ty Snoubenče panen slavný,
Ježíši, měj soucit s námi,
dej nám k prosbám Anežky,
ať nás, tvoje sluhy věrné,
ve tvé říši nadehvězdné
naplní mír nebeský. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

I

1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!

2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:

3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.

5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.

7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.

8 Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

9 Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.

10 A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.

11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“

12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

II

13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?

14 Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.

16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,

17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.

19 Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,

20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

III

21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,

22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.

23 Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.

24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.

26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!

27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.

28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R. Víc nežli med mi chutnají v ústech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

2, 26-47
Sen o soše rozdrcené kamenem; věčné království Boží

     26Král Nabuchodonosor se zeptal Daniela, nazvaného Baltazar: „Můžeš mi skutečně oznámit sen, který jsem viděl, i jeho výklad?“ 27Daniel králi odvětil: „Tajemství, které hledáš, nemohou králi oznámit mudrci, zaklínači, hadači a věštci. 28Je však na nebi Bůh, který odhaluje tajemství; a ten dal poznat králi Nabuchodonosorovi to, co bude na konci dob. Tvůj sen a vidění tvé mysli, které jsi měl na svém lůžku, jsou tyto.
    
29Ty, králi, jsi začal na svém lůžku myslet o tom, co se stane v budoucnosti, a ten, který odkrývá tajemství, ti dal poznat to, co přijde. 30Mně pak bylo toto tajemství zjeveno ne pro moudrost, které bych snad měl víc než ostatní lidé, ale kvůli tomu, aby byl králi podán výklad a abys poznal to, co sis myslel.
    
31Ty, králi, jsi měl vidění, a hle – socha. Byla to velmi mohutná socha, skvěla se září, když stála proti tobě, a její vzhled byl strašný. 32Tato socha měla hlavu z ryzího zlata, prsa a ramena ze stříbra, břicho a bedra z mědi. 33Stehna byla ze železa, nohy částečně ze železa, částečně z hlíny.
    
34Díval ses, když se tu náhle bez lidského přičinění uvolnil kámen, udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je. 35Tu se ihned zhroutilo železo, hlína, měď, stříbro a zlato a byly jako plevy na mlatu v létě, vítr je odnesl, ani stopa po nich nezůstala; kámen pak, který udeřil do sochy, stal se velikou horou a naplnil celou zemi. 36To je sen; podáme králi jeho výklad.
    
37Ty, králi, jsi králem králů; Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. 38Do tvé moci dal všechna místa, kde bydlí lidé, divokou zvěř i ptactvo nebes, nad tím vším tě učinil vladařem – ty jsi hlava zlatá. 39Po tobě povstane jiné království, menší než tvoje, a ještě třetí království, měděné, které ovládne celou zemi. 40Čtvrté království bude tvrdé jako železo; jako železo všechno drtí a láme, tak i ono království toto všechno rozdrtí a zláme.
    
41Že jsi však viděl nohy a prsty částečně z hrnčířské hlíny a částečně ze železa, to znamená, že království bude rozděleno; bude v něm však něco z tvrdostí železa. Protože jsi však viděl železo smíšené s blátivou hlínou 42a prsty nohou částečně ze železa a částečně z hlíny, část království bude silná a část křehká. 43Protože jsi však viděl železo smíšené s blátivou hlínou, stmeleny budou sňatky, nepřilnou však navzájem k sobě, tak jako se železo nespojí s hlínou.
    
44Za dob těch králů zřídí Bůh nebes království, které nebude zničeno navěky, a toto království nepřijde k jinému národu; rozdrtí všechny ony říše a udělá jim konec, samo však bude trvat navěky, 45protože jsi viděl, jak se bez lidského přičinění z hory uvolnil kámen a rozdrtil hlínu, železo, měď, stříbro a zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co bude v budoucnosti. Pravdivý je sen a spolehlivý jeho výklad!“
    
46Tu král Nabuchodonosor padl na svou tvář a klaněl se Danielovi. 47Rozkázal, aby mu obětovali obětní dary a vonné látky. Král řekl Danielovi: „Jistě váš Bůh je Bohem bohů a Pánem králů; zjevuje tajemství, protože jsi mohl toto tajemství odhalit.“

RESPONSORIUM

Dan 2, 44; srov. Lk 20, 17. 18

O. Bůh nebes zřídí království, které nebude zničeno navěky; rozdrtí všechny ony říše a udělá jim konec. * Toto Boží království však bude trvat navěky.
V. Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním; na koho ten kámen padne, toho rozdrtí. * Toto Boží království však bude trvat navěky.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svaté Kláry svaté Anežce České

(Edit. I. Omaechevarria, Escritos de S. Clara, Madrid 1970, pp. 324-327)

Za pomíjivé věci dostaneš slávu nebeského království

     Tomu, který dává milost a o kterém věříme, že od něho pochází každý dobrý úděl a každý dokonalý dar,1 vzdávám díky za to, že tě ozdobil tak vynikajícími ctnostmi a znameními takové dokonalosti, že sis horlivým napodobováním dokonalého Otce zasloužila stát se sama dokonalou, takže jeho oči na tobě nevidí nic nedokonalého. To je ta dokonalost, pro kterou si tě sám Král vezme do nebeského příbytku, kde ve své slávě sedí na hvězdném trůnu. Vždyť jsi pohrdla důstojností pozemského království, nestála jsi o nabídku sňatku s císařem, vyvolila sis cestu svaté chudoby a s velkou pokorou a vroucí láskou jsi šla za tím, který si tě vybral za nevěstu.
     Protože však vím, jak vynikáš ctnostmi, ušetřím tě další chvály a nebudu tě obtěžovat zbytečnými slovy, i když by nemuselo být zbytečné, co by tě mohlo potěšit. Avšak protože jen jedno je třeba,2 o to jedno tě snažně prosím a k tomu tě vybízím pro lásku toho, kterému ses dala jako oběť svatá a milá. Dodržuj dále, co dodržuješ, dělej dále, co děláš, nevzdávej se, ale kráčej rychle a lehce, bez klopýtnutí, bezpečně, radostně a vesele po cestě zaručující blaženost. Ničemu nevěř a nepopřávej sluchu ničemu, co by tě chtělo zviklat v tvém předsevzetí nebo svést z cesty, abys neplnila své sliby Nejvyššímu s takovou dokonalostí, k jaké tě Duch Páně povolal.
     Kdyby ti však někdo říkal nebo namlouval něco jiného, co by bylo na překážku tvé dokonalosti nebo v rozporu s Božím povoláním, při vší povinné úctě neposlouchej jeho rady, ale přimkni se jako chudá panna k chudému Kristu.
     Vystavena pro něj v tomto světě pohrdání, sleduj, jak byl pro tebe pohrdán. V touze po jeho následování se dívej, vznešená královno, uvažuj a rozjímej, jak se tvůj Ženich, nejkrásnější ze všech lidských synů, pro tvou spásu stal ze všech nejubožejším, pohrdaným, zbitým, po celém těle pokrytým nesčetnými ranami a v úzkostech umírajícím na kříži. Budeš-li s ním trpět, budeš s ním i kralovat, budeš-li s ním snášet bolest, budeš se s ním i radovat, budeš-li s ním umírat přibita na kříž svých trápení, dostaneš příbytek ve slávě svatých v nebi; tvé jméno bude slavné mezi lidmi a bude zapsáno v knize života. A tak místo toho, co je pozemské a dočasné, budeš mít po všechny věky věků podíl na slávě nebeského království a místo věcí pomíjejících dostaneš statky věčné a budeš žít na věky věků.

     1 Jak 1, 17
     2 Lk 10, 42

RESPONSORIUM

Srov. Pís 3, 4; srov. Flp 3, 8. 9

O. Nalezla jsem toho, kterého miluji. * Všeho jsem se zřekla, abych mohla získat Krista a byla s ním spojena.
V. Pohrdla jsem rozkošemi světa a pozemskou slávou. * Všeho jsem se zřekla, abych mohla získat Krista a byla s ním spojena.

PSALMODIE

Ant. 1 Otvírá svou dlaň chudému, ubohým podává pomocnou ruku.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,

   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.

3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!

4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.

6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.

7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,

8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

10      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
11      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
12      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Otvírá svou dlaň chudému, ubohým podává pomocnou ruku.

Ant. 2 Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59      nebesa nebes, velebte Pána! –

60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67      mrazy a vedra, velebte Pána! –

68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71      vy dny a noci, velebte Pána! –

72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78      moře a řeky, velebte Pána! –

79 Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

80      nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82      rody všech lidí, velebte Pána! –

83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85      sluhové Boží, velebte Pána! –

86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.

56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.

Ant. 3 Bůh miluje radostného dárce.

Žalm 149
Jásot svatých

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!

2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!

3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!

4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.

5 Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,

7 aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,

8 uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,

9 naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh miluje radostného dárce.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Jan 4, 20-21
Říká-li kdo: „Miluji Boha", ale přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Neboť kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A on nám dal toto přikázání: aby ten, kdo miluje Boha, miloval i svého bratra.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Lámej chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům, * neodmítej pomoc svému bližnímu.
R. Lámej chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům, * neodmítej pomoc svému bližnímu.
V. Když vidíš nahého, obleč ho.
R. Neodmítej pomoc svému bližnímu.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Lámej chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům, * neodmítej pomoc svému bližnímu.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro Krista se svobodně rozhoduji, po Kristu horoucně toužím, s Kristem chci zůstat navěky.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro Krista se svobodně rozhoduji, po Kristu horoucně toužím, s Kristem chci zůstat navěky.

PROSBY
Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tvá služebnice Anežka šla za tvým voláním, zřekla se bohatství a zamilovala si chudobu, následovala tvého ukřižovaného Syna a došla do nebeské radosti; na její přímluvu veď i nás, abychom nelpěli na věcech pomíjejících a dosáhli slávy věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie