[ schovat menu ]

« Říjen 2017 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


4. říjen 2017, Středa
2. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2017
Sv. Františka z Assisi, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

František v rajských zástupech
skvěje se slávou obzvláštní,
protože nese na údech
Kristova vyznamenání.

Vzat k apoštolům vznešeným,
byl k jejich sboru připojen,
vždyť kříž, znak smlouvy s Pánem svým,
nese na těle zraněném.

Mučedník touhou, jejich vzor
šel s křížem Kristu v šlépějích,
až v jasný mučednický sbor
jej přijal Vládce v nebesích.

Kříž odříkání, mrtvení
František z beder nesložil,
tím s vyznavači odměny,
jež nevadne, si zasloužil.

Skvěl se svým čistým životem,
pro Krista snášel osten zlý,
čistoty věncem ozdoben
v zástupech panen šťasten dlí.

Ať Otec, Svatý Oheň, Syn
pro Františkovy rány nás
naplní světlem nebeským
a množstvím darů věčných krás. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

2, 12-30
Pracujte na tom, abyste došli spásy

     12Moji drazí, jako jste vždycky projevovali poslušnost, tak i teď pracujte s úzkostlivou bázní na tom, abyste došli spásy; a to nejen když jsem u vás, ale hlavně nyní, když jsem daleko. 13Vždyť i to, že chcete, i to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.
    
14Dělejte všecko bez reptání a váhání. 15Tak z vás budou lidé bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení špatného a zvráceného, ve kterém vy však budete zářit jako hvězdy ve vesmíru. 16Držte se pevně slova života, abych se mohl chlubit v onen Kristův den, že jsem neběžel nadarmo ani že jsem se nadarmo nenamáhal.
    
17A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a  raduji se s vámi se všemi. 18Stejně se však radujte i vy a dělte se o tu radost se mnou.
    
19Doufám v Pána Ježíše, že k vám brzy budu moci poslat Timoteje, abych i já byl klidný, když se dovím, jak se vám vede. 20Nemám totiž nikoho, kdo by tak stejně smýšlel a tak upřímně pečoval o vaše věci. 21Všichni ostatní myslí jenom na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista. 22Víte, jak se Timotej osvědčil, že se mnou sloužil v evangeliu jako syn s otcem. 23Doufám tedy, že ho pošlu, hned jak uvidím, na čem jsem. 24Mám však důvěru v Pána, že i sám budu moci brzo přijít.
    
25Pokládám však za nutné vypravit k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi posloužil v mých potřebách. 26Vždyť toužil po vás všech a znepokojilo ho, že jste se dověděli, jak se rozstonal. 27A opravdu onemocněl na smrt. Bůh se však nad ním slitoval – a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28Tím spěšněji ho posílám nazpět, abyste se při pohledu na něj zase zaradovali a já abych tím měl o zármutek méně. 29Přijměte ho tedy s velkou radostí, jak se sluší na křesťany, a mějte takové lidi v úctě. 30Vždyť pro Kristovo dílo by málem byl umřel. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, v čem jste vy mi nemohli posloužit.

RESPONSORIUM

2 Petr 1, 10.11; Ef 5, 8.11

O. Vynasnažte se, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné. * Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
V. Žijte jako děti světla. A nemějte žádnou účast v těch neplodných skutcích tmy. * Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Františka všem věřícím

(Opuscula, edit. Quarancchi 1949, 87-94)

Buďme prostí, pokorní a čistí

     Nejvyšší Otec oznámil skrze svého svatého archanděla Gabriela svaté a slavné Panně Marii, že jeho Slovo, tak vznešené, svaté a slavné, sestoupí z nebe. Z jejího lůna Syn Boží skutečně přijal lidské tělo, podrobené křehkosti jako tělo naše. Byl nade všechno bohatý, a přece si se svou nejblahoslavenější Matkou vyvolil chudobu. A když se přiblížilo jeho umučení, slavil se svými učedníky velikonoční večeři. Potom se modlil k Otci: Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich.1
     Vložil však svou vůli do vůle Otcovy. A Otcovou vůlí bylo, aby jeho požehnaný a slavný Syn, nám daný a pro nás narozený, přinesl skrze svou vlastní krev sám sebe jako oběť na oltáři kříže;2 ne za sebe, vždyť skrze něj všechno povstalo,3 ale za naše hříchy. Tím nám Kristus zanechal příklad, abychom šli v jeho šlépějích.4 A Otec chce, abychom byli skrze Krista všichni spaseni5 a abychom ho přijali s čistým srdcem a čistým tělem.
     Jak jsou šťastní a požehnaní ti, kdo milují Pána a dělají to, co říká on sám v evangeliu: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší, a bližního jako sám sebe.6 Milujme tedy Boha a uctívejme ho čistým srdcem a čistou myslí, neboť to si přeje nade všecko. Pán říká: Opravdoví ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě.7 Všichni, kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě. A proto se k němu obracejme s chválami a prosbami ve dne v noci a říkejme: Otče náš, jenž jsi na nebesích,8 neboť je třeba stále se modlit a neochabovat.9
     A kromě toho přinášejme ovoce, které je známkou obrácení.10 A milujme bližní jako sebe. Mějme lásku a pokoru a podporujme potřebné, protože to očišťuje duši od poskvrny hříchů.11 Vždyť lidé všechno, co zanechají na tomto světě, ztratí; s sebou si však ponesou odměnu za lásku a za to, co darovali potřebným; za to dostanou od Boha štědrou odměnu a odplatu.
     Nechtějme být moudří a chytří podle lidských měřítek, ale spíše buďme prostí, pokorní a čistí. Nikdy nemáme toužit po tom, abychom převyšovali druhé, ale spíše buďme služebníky a buďme podřízeni každému lidskému zřízení kvůli Bohu.12 A na všech, kdo takto jednají a vytrvají až do konce, spočine Duch Páně13 a učiní si v nich příbytek;14 budou syny nebeského Otce, jehož skutky konají,15 a jsou bratrem, sestrou i  matkou našeho Pána Ježíše Krista.16

     1 Mt 26, 39
     2 srov. Žid 9, 14
     3 srov. Jan 1, 3
     4 srov. 1 Petr 2, 21
     5 srov. 1 Tim 2, 4
     6 Mt 22, 37.39
     7 Jan 4, 23
     8 Mt 6, 9
     9 Lk 18, 1
     10 srov. Mt 3, 8
     11 srov. Tob 12, 9
     12 srov. 1 Petr 2, 13
     13 srov. 1 Petr 4, 14
     14 srov. Jan 14, 23
     15 srov. Mt 5, 45.16
     16 srov. Mt 12, 50

RESPONSORIUM

Mt 5, 3-4.6

O. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. * Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
V. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. * Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

PSALMODIE

Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Žalm 76 (77)
Vzpomínka na skutky Boží

Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. (2 Kor 4, 8)

2 K Bohu volám, hlasitě křičím, *
      k Bohu volám, aby mě slyšel.
3 V den své tísně za Pánem hledím, †
      bez oddechu vztahuji ruce, *
      duše má se utěšit nedá.
4 Vzdychám, jak jen vzpomenu Boha, *
      duch můj zemdlí, začnu-li hloubat. –

5 Víčka oční nemohu zavřít, *
      neklidný jsem, neschopen slova.
6 Rozvažuji o starých dobách, *
      o těch dávno minulých létech.
7 Za noci tak přemítám v srdci, *
     rozjímám a srovnávám v duchu: –

8 „Což Pán může zavrhnout navždy? *
     Nikdy už se slitovat nemá?
9 Navždy se svou milostí skončil, *
      slovo jeho na věky zmlklo?
10 Zapomněl Bůh na slitování, *
      či svůj soucit odpírá z hněvu?“ –

11 Tak si říkám: „V tom je má bolest, *
       změnila se pravice Páně!“
12 Stále myslím na Boží skutky, *
       myslím na tvé někdejší divy!
13 Uvažuji o všech tvých dílech, *
       probírám tvé veliké činy. –

14 Bože, vše, co konáš, je svaté! *
       Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
15 Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá, *
       svou moc dal jsi národům poznat
16 a svou paží spasil svůj národ, *
       Jákoba a Josefa syny. –

17 Uzřely tě vody, můj Bože, †
       uzřely tě, chvěly se hrůzou, *
       zabouřily hlubiny mořské.
18 Mraky proudem chrlily vodu, †
       mračna zněla dunivým hlasem, *
       šípy tvé se míhaly jimi.
19 Ryk tvých hromů pod koly duněl, †
       blesky plály přes celý obzor, *
       všechna zem se chvěla a třásla. –

20 Tvoje cesta vedla nás mořem, †
       tvoje stezka spoustami vodstev, *
       aniž nechals za sebou stopy.
21 Svůj lid jak stádo vedl jsi rukou *
       Mojžíšovou a Áronovou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Kantikum
Ponížení jásají v Bohu
1 Sam 2, 1-10
Mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1, 52-53)

1 Mé srdce jásá v Pánu, *
      můj Bůh mě vysoko povýšil.
   Směle otvírám ústa na své nepřátele, *
      neboť se smím radovat z jeho pomoci. –

2 Nikdo není tak svatý jako Pán, †
      a mimo něj není jiný, *
      a není mocný, jako je náš Bůh.
3 Jen pořád pyšně nehovořte, *
      nemluvte opovážlivě!
   Bůh je Pán hlubokého poznání, *
      on váží lidské skutky. –

4 Luky silákům se lámou, *
      ale slabí se opásají silou.
5 Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *
      kdo hladověl, ten má teď hojnost.
   Neplodná porodí mnoho synů, *
      matka četných dětí vadne. –

6 Pán posílá smrt i život dává, *
      přivádí do říše mrtvých a opět vrací.
7 Pán dává bohatství i chudobu, *
       on ponižuje i povyšuje.
8 Chudáka pozvedá z prachu, *
       z bláta povyšuje nuzného,
   aby ho posadil mezi knížata *
       a vykázal mu čestné místo.
   Vždyť od Pána jsou základy země, *
       její okrsek postavil na nich. –

9 Chrání kroky svých zbožných, †
        bezbožní v temnotách hynou, *
        člověk jen svojí silou nezmůže nic.
10 Pána se děsí jeho protivníci, *
        z nebe na ně burácí hromem.
    Pán bude soudit končiny země †
        a svému králi udělí vládu, *
        vysoko pozvedne svého Pomazaného.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej!

Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Měl ve svém srdci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
     PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie