lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2018
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve


Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

INVITATORIUM

    K invitatoriu se recituje žalm 94 (95).
Podle okolností se však mohou místo tohoto žalmu vzít žalmy 99 (100), 66 (67) nebo 23 (24).

    Pokud se Pozvání modlí před Modlitbou se čtením nebo před ranními chválami, vynechává se u nich úvod a pokračuje se rovnou hymnem.

V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Žalm 94 (95)

1 Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
      oslavme skálu naší spásy.

2  Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
      hudbou a písní vzývejme ho!

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

3 Protože Pán je Bůh náš mocný, *
      Králem je nade všemi bohy.

4 Hlubiny zemské má v své moci, *
      výšiny horské patří jemu.

5 Jeho je moře, sám je stvořil, *
      i souše, sám je rukou zhnětl.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

6 Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
      klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!

7 On je náš Bůh, my jeho národ, *
      my jsme ty ovce, jež on pase.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

   Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
8     „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
      na poušti v Meribě a v Masse!

9  Tam, i když znali moje skutky, *
       mě vaši předci pokoušeli.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

10 Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
       řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
       národ, jenž nechce znát mé cesty.

11 Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
       Nevkročí do míst mého míru!“

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.


Nebo
(kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Žalm 99 (100)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.


Nebo
(kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Žalm 66 (67)

2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!

3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!

5 Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!

7 Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.

8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.


Nebo
(kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Žalm 23 (24)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Klaňme se Pánu, prameni moudrosti, který poučil o cestách moudrosti svatého Alberta.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie