Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
5. srpen 2021, Čtvrtek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden
Posvěcení římské baziliky Panny Marie, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Kristus na hoře zjevuje,
jak velká sláva nebes je,
naděje Církve jen v něm tkví,
svým jasem nad slunce se skví.
To k paměti buď věkům všem:
Před zraky učedníkům třem
Eliáš spolu s Mojžíšem
tam rozmlouvali s Ježíšem.
Před svědky z doby milosti,
Zákona, strážců proroctví,
potvrdil Otec svědectvím,
že tu jest jeho drahý Syn.
Tvář Kristova, z níž září jas,
ta přesvědčuje všechny nás,
jakým se blahem budou skvít
věrní, až Boha budou zřít.
V tajemství toho zjevení
tkví věrných srdcí nadšení.
Proto my v blahé radosti
prosíme s vroucnou zbožností.
Jediný Otče se Synem
i s Duchem Utešitelem,
dopřej nám té tvé slávy dost
skrze svou blahou přítomnost. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Lepší jeden den v tvém domě nežli doma sta.
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá *
k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé, †
u tvých oltářů – *
Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
kdo tě velebí! –
6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
pramen učiní,
brzký déšť ji požehnáním *
vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
hledí k Bohu na Sióně. –
9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
Pane zástupů!
Modlitbě mé popřej sluchu, *
Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
pohleď jasně v tvář *
Pomazanému! –
11 Lepší jeden den v tvém domě, *
nežli doma sta!
Lepší před svatyní Boží †
ležet na prahu, *
nežli meškat v stanech hříšných. –
12 Neboť Pán je štít i slunce, *
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává *
lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
Pane zástupů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Lepší jeden den v tvém domě nežli doma sta.
Ant. 2 Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král: a národy se chvějí. *
Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
povznesený nad národy všemi. –
3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
Ty jsi pevně založil řád světa,
ty jsi právní řád a spravedlnost *
ustanovil v lidu Jákobově. –
5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Poklekněte před podnoží jeho, *
pokloňte se, protože je svatý! –
6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
Samuel je z jeho vyznavačů: *
Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
naslouchali jeho přikázáním, *
zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
byls jim vždycky Bohem milostivým, *
i když jejich přestupky jsi trestal. –
9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Klaňte se na jeho svaté hoře, *
protože je svatý Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
V.
Promlouval k nim z oblačného sloupu.
O.
Naslouchali jeho přikázáním.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
3.7Jestliže služba Zákonu vyrytému literami na kamenech a vedoucí ke
smrti byla spojena s takovým jasem, že se Izraelité nemohli podívat
Mojžíšovi do tváře pro záři – třeba pomíjející – která mu vycházela z
obličeje, 8jak teprve daleko skvělejší musí být služba Ducha! 9Neboť
jestliže služba vedoucí k odsouzení byla tak slavná, oč daleko více
bude slávou překypovat služba vedoucí ke spravedlnosti! 10A proto celou
tu minulou slávu vůbec ani nejde slávou nazvat, když ji srovnáme s touto
nynější nesmírnou slávou. 11Když se tak slavně projevilo to, co je
pomíjející, oč větší slávu má to, co je trvalé!
12Když tedy máme takovou naději, vystupujeme s plnou jistotou.
13Neděláme to jako Mojžíš: on si kladl na tvář roušku, aby Izraelité nehleděli na
to, jak ona pomíjející záře končí. 14Ale oni zůstali tupí, protože až
dodneška u nich trvá stejná rouška, když se čte Starý zákon, a není jim
odhaleno, že přestává v Kristu. 15Dodnes leží rouška na srdci Izraelitů,
kdykoli se předčítá Mojžíš. 16Ale až se obrátí k Pánu, rouška bude
odstraněna. 17Ten Pán je však duch; a kde je duch Páně, tam je svoboda.
18My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak
se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí to
duch Páně.
4.1Když jsme pověřeni tou službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností,
protože nám Bůh milosrdně pomáhá. 2Nepoužíváme nečestných úskoků,
nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. Ale hlásáme pravdu
naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme každému lidskému úsudku před
Bohem. 3A je-li přesto naše evangelium nesrozumitelné, pak jen těm, kteří
jdou k záhubě. 4Nevěří, neboť bůh tohoto světa je zaslepil, takže nevidí
jasně světlo evangelia o božské slávě Krista, Božího obrazu.
5Vždyť přece nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my
však, že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. 6Neboť Bůh, který řekl: „Ať ze
tmy zazáří světlo!“, zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním
Boží velebnosti, která je na Kristově tváři.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání biskupa Anastázia Sinajského
Toto tajemství zjevil Ježíš svým učedníkům na hoře Tábor. V době svého
pozemského pobytu mezi nimi sice často hovoříval o Božím království a o
svém druhém příchodu ve slávě, ale protože asi nebyli dostatečně přesvědčeni
o tom, co jim o Božím království hlásal, chtěl, aby jejich srdce
bylo nejhlubším přesvědčením naprosto proniknuto; a tak aby na základě
přítomného zážitku vytušili budoucnost, dal jim na hoře Tábor zakusit
Boží zjevení jako předznamenání a obraz nebeského království. Jako by jim
přímo řekl: „Aby ve vás dlouhé čekání nevyvolávalo nevíru, již nyní, v
této přítomné chvíli slyšte: Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady
stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí Syna člověka, jak přichází1 ve slávě
svého Otce.“
A evangelista na doklad toho, že Kristus skutečně může všechno, co chce,
hned potom připojuje: Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a
vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho
tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako sníh. A hle, ukázal se
Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.2
To jsou divy dnešní slavnosti, to je i pro nás určené spasitelné
tajemství, které se teď naplnilo na hoře Tábor: svolává nás sem jak smrt,
tak oslavení Kristovo. Nuže, abychom mohli uprostřed učedníků, které Bůh
naplnil Svatým Duchem, spolu s vyvolenými proniknout do hlubin tohoto
neslýchaného a posvátného tajemství, naslouchejme svatému Božímu hlasu,
jenž nás neustále z výšin hory svolává.
Tam nahoru musíme spěchat, a troufám si říci, že stejně jako Ježíš. On je
zde naším vůdcem a naším předchůdcem do nebe a před duchovními zraky
budeme spolu s ním zářit, neboť on jakoby obnoví rysy naší duše a
připodobní nás k svému obrazu; jako on sám budeme vždy více proměněni a
dostaneme účast na Boží přirozenosti, vždy více budeme připraveni pro
Boží království.
Tam tedy pospěšme, s odvahou a radostí, a vstupme do samého středu
oblaku, napodobme Mojžíše a Eliáše nebo Jakuba a Jana. Každý z nás ať je
jako Petr, uchvácený Božím viděním a zjevením, proměněný tímto skvělým
Proměněním, povznesený nad svět, vytržený ze země. Zanechme tělesnosti,
opusťme stvoření a obraťme se ke Stvořiteli; jak to u vytržení řekl Petr:
Pane, je dobře, že jsme tady.3
Ano, Petře, opravdu je dobře, že jsme tady s Ježíšem, a dobré je zůstat s
ním navěky. Vždyť co přináší více štěstí nebo co je vyššího a
vznešenějšího než být u Boha, být mu připodobněn, být ve světle? Kdokoli z
nás, jestliže má v srdci Boha a je proměněn v jeho božskou podobu, určitě
zvolá: Dobře, že jsme tady, kde je všechno proniknuto světlem, kde vládne
radost, blaženost a štěstí, kde srdce naplňuje jas, pokoj a slast. Zde
vidíme Krista, našeho Pána a Boha, zde si on spolu s Otcem vyvolil
příbytek,4 do něhož přichází se slovy: Dnes přišla do tohoto domu spása,5
zde jsou v Kristu poklady věčného dobra v míře vrchovaté, zde se jako v
zrcadle objevují prvotiny a obrazy budoucího věku.
1 Mt 16, 28
2 Mt 17, 1-3 (Vulg.)
3 Mt 17, 4
4 srov. Jan 14, 23
5 Lk 19, 9
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje,
aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou:
"Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl:
„Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili.
Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“
Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm
zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije
a že ho viděla, tomu nevěřili.
Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním,
ale oni jim nevěřili.
Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce,
že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém
budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého,
neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali.
Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše
upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše
přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme
ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on
s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie